Jonah Redfern 
Evropská unie chystá černou listinu více než 1600 firem, které podle Bruselu pomáhají ruské válečné mašinérii – jde o dosud nejrozsáhlejší sankční kolo v historii EU, díky němuž se celkový počet firem pod ruskými sankcemi zvýší o polovinu. Vyplývá to ze zprávy agentury Bloomberg, na niž odkazují Insurance Journal a Euromaidan Press. Na rozdíl od plošných zákazů, které tvořily většinu z dosavadních dvaceti kol, by nový balík cílil na jednotlivé konkrétní firmy.
Náš předchozí text popisoval, jak Brusel rozděluje budoucí sankční kola na menší dávky, aby žádná jednotlivá metropole nemohla zablokovat celý balík. Jednadvacátý balík, přijatý 23. července, ukázal, v čem je problém: Řecko prosadilo zmírnění zákazu přepravy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) přes území EU do třetích zemí, zatímco Francie a Itálie oslabily navrhovaný zákaz vstupu pro bývalé ruské bojovníky, píše Euromaidan Press.
Rekordní seznam, ne menší dávka
Nový seznam, který připravuje Evropská služba pro vnější činnost (EEAS), není zmenšenou verzí stejného typu opatření – mění se jím samotný předmět omezení. Místo zákazu určité činnosti či komodity by na stávající seznam pro zmrazení majetku přibyla jména konkrétních firem, převážně dodavatelů ruského vojensko-průmyslového komplexu. Firmy, které mají být na seznamu, mají dohromady roční obrat přes dvacet miliard dolarů a zaměstnávají více než 265 000 lidí, uvádí Insurance Journal. Úředníci chtějí návrh rozeslat členským státům během několika týdnů s cílem schválit jej na říjnovém zasedání Rady pro zahraniční věci, píše Euromaidan Press.
Kdo rozhoduje a jak
Sankce EU vůči Rusku stojí na dvou provázaných právních aktech. Rozhodnutí Rady podle článku 29 Smlouvy o Evropské unii stanovuje politický rámec a zpravidla vyžaduje jednomyslný souhlas všech sedmadvaceti členských států. Nařízení Rady podle článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie mu pak dává právně závaznou podobu v celém bloku. Přidání jmen na existující sankční seznam je z procesního hlediska spíše novelou než zcela novým balíkem – oba zdroje, které o návrhu informují, ale výslovně uvádějí, že platí stejné pravidlo: než seznam všech 1600 firem nabude účinnosti, musí ho schválit všech sedmadvacet vlád.
To znamená, že veto jako právní nástroj nikam nezmizelo. Naše hypotéza: Brusel sází na to, že seznam jednotlivých firem se v praxi vetuje hůře než plošný zákaz pro celý sektor – zablokovat omezení přepravy ruského plynu nebo vstupu bývalých bojovníků se totiž dotýká energetické bezpečnosti dané země nebo zájmů jejích voličů, takže se vlády mohou snadno zaštítit národním zájmem. Zmrazit majetek konkrétního zahraničního dodavatele ruského zbrojního průmyslu naproti tomu takové domácí politické krytí pro odpor nenabízí. Tomuto výkladu nahrává skutečnost, že každá úleva, kterou si vlády v jednadvacátém balíku vyjednaly, se týkala konkrétního národního hospodářského zájmu – řecké přepravy plynu, francouzských a italských vstupních pravidel či výjimek pro dovoz kožešin a ryb –, nikoli odporem vůči sankcím postihujícím ruské dodavatelské řetězce jako takové, píše Euromaidan Press. Proti tomu ale svědčí skutečnost, že požadavek jednomyslnosti umožňuje jediné Moskvě nakloněné vládě, nebo státu, který sankce využívá jako páku v nesouvisejícím sporu, zablokovat celý seznam bez ohledu na jeho strukturu – a námitky se mohou znovu objevit ve chvíli, kdy se u kterékoli z 1600 firem najdou obchodní vazby na některý členský stát.
Co sledovat dál
- Zda návrh EEAS ustojí postupné projednávání v jednotlivých hlavních městech poté, co budou zveřejněna jména konkrétních firem a začne proti nim lobbing
- Zda říjnová Rada pro zahraniční věci schválí seznam v plném rozsahu, nebo ho – podobně jako v červenci ustanovení o LNG a zákazu vstupu – ještě ořeže
- Zda se podobné dohadování povede i o chystaných samostatných opatřeních proti násilným deportacím ukrajinských dětí, která se očekávají na podzim, jak uvádí Euromaidan Press
- Zda se mezi 1600 jmény neobjeví firmy nebo obchodní partneři některého z členských států EU, což by hypotézu přímo prověřilo
EEAS se k návrhu odmítla vyjádřit, uvádí Insurance Journal.
