AKTUALIZACE — tento text navazuje na naše dřívější zpravodajství: USA druhý den po sobě udeřily na Írán, Teherán prohlásil, že nemá žádné červené linie

Americké centrální velitelství (CENTCOM) vyslalo k Íránu 20 válečných lodí včetně dvou letadlových lodí, uvádí list New York Post. Podle stejného zdroje se flotila vydala na cestu v pátek, dva dny poté, co prezident Donald Trump naznačil, že by mohl obnovit námořní blokádu íránských přístavů.

V předchozím zpravodajství jsme popsali dva po sobě jdoucí dny amerických leteckých úderů na íránské cíle, po nichž Teherán prohlásil, že se ve své reakci nyní necítí vázán žádnými červenými liniemi. Nasazení námořních sil otevírá novou frontu: místo pouhých úderů jde o sevření íránského pobřeží z moře.

Od úderů k blokádě

Námořní blokáda by pro Írán znamenala jiný druh nátlaku než letecké údery. Zatímco útoky míří na konkrétní cíle, blokáda by měla omezit celý íránský zámořský obchod – včetně vývozu ropy, jímž se financuje teheránská vláda, i zboží proudícího přes Perský záliv a Hormuzský průliv, jednu z nejdůležitějších tras světové přepravy ropy. Post ve své zprávě neuvádí, o které dvě letadlové lodě jde, ani nespecifikuje složení doprovodných plavidel nad rámec celkového počtu dvaceti lodí.

Zpráva nepotvrzuje, že by blokáda byla skutečně nařízena nebo už probíhala – pouze že Trump tuto možnost zmínil dva dny předtím, než se flotila vydala do oblasti. Zatím není jasné, zda mezi oběma událostmi existuje přímá souvislost, nebo zda nasazení odráží širší změnu postoje spojenou i s probíhající leteckou kampaní.

Širší souvislosti

Sled událostí – údery ve dvou po sobě jdoucích dnech, íránské prohlášení odmítající jakékoli hranice odvety a nyní posílení námořních sil o dvě letadlové lodě doprovázené řečmi o blokádě – ukazuje na rychlé stupňování napětí v krátkém čase. Každý další krok byl razantnější než ten předchozí: nejprve letecká síla, pak vzdorovitý postoj Íránu a teď námořní síly schopné blokovat lodní dopravu.

HYPOTÉZA: Nasazení letadlových lodí může sloužit spíše jako nátlak, jímž chce Washington ovlivnit chování Íránu ještě před případným rozhodnutím o blokádě, než jako příprava na její okamžité vynucení. Pro tento výklad svědčí to, že Trump o blokádě mluvil veřejně dříve, než se lodě vydaly na cestu – to odpovídá spíše signálu než hotové věci. Proti němu ale mluví fakt, že vyslání dvou úderných skupin letadlových lodí je natolik nákladný krok, že by ho američtí plánovači nevolili jen kvůli symbolice – naznačuje to, že se připravuje reálná možnost skutečného zásahu.

Blokáda íránských přístavů by měla jinou právní a diplomatickou váhu než dosavadní údery. Snahy USA a jejich spojenců omezit íránskou lodní dopravu v minulosti opakovaně vyvolávaly tření s dalšími mocnostmi, které jsou na obchodu ve vodách Perského zálivu závislé. Post se ve své zprávě nevěnuje mezinárodní reakci, íránskému vojenskému postoji k přesunu amerických sil ani tomu, zda o krocích byli informováni spojenci USA nebo zda přislíbili vlastní síly.

Co sledovat dál

  • Zda Trump blokádu skutečně formálně nařídí, nebo zda letadlové lodě zaujmou spíše pozici na podporu leteckých úderů a odstrašení.
  • Jak na posílení námořních sil zareaguje Írán, který prohlásil, že nemá žádné červené linie.
  • Zda Írán v reakci na to pohrozí omezením provozu v Hormuzském průlivu, případně ho skutečně omezí.
  • Reakci zálivových spojenců USA a dalších mocností, jejichž lodní dopravu a obchod s ropou by blokáda zasáhla.
  • Zda budou souběžně s nasazením námořních sil pokračovat další americké údery.