Co bylo před 24 hodinami hrozbou, je dnes soustavná letecká kampaň: Spojené státy ve středu udeřily na Írán druhý den po sobě, Teherán odpověděl, že nemá „žádné červené linie“, a ceny ropy stoupají. Náš předchozí článek popsal úvodní kolo – prezident Trump prohlásil příměří za „skončené“ po íránských útocích na lodní dopravu v Hormuzském průlivu – i nervozitu trhů před hrozícími výpadky.

Druhý den úderů

  • Trump ve středu nařídil další vlnu leteckých úderů, den poté, co americké síly zasáhly více než 80 cílů, píše list New York Post; příměří označil za „skončené“ pro režim, který nazval „nemocným“.
  • Americké centrální velitelství (CENTCOM) uvádí, že dodatečné údery mají „dále oslabit“ schopnost Íránu narušovat námořní dopravu a přišly několik hodin poté, co Trump pohrozil „velkým útokem“, informuje server The Hill.
  • Konec příměří Trump oznámil během summitu NATO v Turecku, uvádí The Hill.

Odpověď Teheránu: „žádné červené linie“

  • Íránský představitel ve středu varoval, že Írán nemá při obraně země „žádné červené linie“, píše The Hill.
  • Varování podle téhož zdroje mířilo na „státy Zálivu, které se postavily po bok Trumpovi“ – vzkaz tedy neplatí jen Washingtonu, ale i jeho regionálním hostitelům.
  • Žádný ze zdrojů nezmiňuje fungující diplomatický kanál; zda ještě nějaký existuje, zůstává otevřenou otázkou.

Ropa a trhy

  • Konec příměří žene ceny ropy vzhůru a prohlubuje nejistotu ohledně budoucích cen energií, uvádí The Hill.
  • Oba dny úderů Washington podle téže zprávy zdůvodňuje jako odvetu za íránské útoky na tři obchodní lodě v Hormuzském průlivu.

Širší souvislosti

Eskalační žebřík se za necelý týden posunul o tři příčky: nejprve íránské útoky na obchodní lodě, poté americký úder na více než 80 cílů spojený s prohlášením příměří za mrtvé a nyní druhý den bombardování s otevřeným mandátem CENTCOM dál oslabovat íránské kapacity. Magazín Foreign Policy se ještě ptal, zda příměří skončilo; středeční údery na to v praxi odpovídají. A samotné místo, kde Trump konec příměří oznámil – summit NATO –, dává spojencům najevo, že už nejde o dvoustranný spor, ale o záležitost celé aliance.

HYPOTÉZA: Teheránský vzkaz o „žádných červených liniích“, adresovaný výslovně státům Zálivu, je hrozbou rozšířit výběr cílů za hranice lodní dopravy – na infrastrukturu v Zálivu a americké základny, které tyto státy hostí – a zvýšit tak cenu vleklé americké kampaně. Pro tuto tezi mluví, že varování výslovně jmenuje státy Zálivu stojící při Trumpovi (The Hill) a že Írán dosud útočil na obchodní lodě, nikoli přímo na americké síly. Proti ní stojí, že zdroje nezaznamenávají žádný úder na území států Zálivu a že může jít jen o odstrašující rétoriku. Síla důkazů: nepřímé.

Co sledovat

  • Zda Írán varování o „žádných červených liniích“ promění v útoky na území států Zálivu nebo na americké základny v regionu.
  • Zda se americký seznam cílů rozšíří nad rámec kapacit pro narušování námořní dopravy, což je dosud deklarovaný cíl CENTCOM.
  • Vývoj cen ropy a chování lodní dopravy v Hormuzském průlivu v dalším průběhu kampaně.
  • Zda se některý prostředník – státy Zálivu, spojenci v NATO, či Turecko jako hostitel summitu – pokusí otevřít kanál mezi Washingtonem a Teheránem.