Eleanor Danby 
Z pokuty 890 milionů eur, kterou Evropská komise vyměřila Googlu podle nařízení o digitálních trzích (DMA), se stala transatlantická obchodní roztržka – přitom původně šlo o čistě soutěžní kauzu. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer podle serveru Politico vytkl Unii „stále agresivnější“ postup, který podle něj podkopává nedávná jednání o jejích praktikách v digitálním obchodu, a upozornil, že pokuta může ohrozit obchodní dohodu, na níž se obě strany dohodly v Turnberry.
Z antimonopolní kauzy pákou v obchodním sporu
Jak jsme už psali, Brusel Googlu podle DMA vyměřil pokutu 890 milionů eur; protože jde o unijní rozhodnutí o vymáhání práva, zrušit ho mohou pouze soudy samotné Unie. Nové je zasazení do jiného rámce: Washington teď totéž rozhodnutí bere jako rozměnnou minci v širším obchodním vztahu. Podle serveru WWD může pokuta spustit nová americká cla a nahlodat dohodu z Turnberry. The Conference Board zase vymáhání DMA líčí jako systémový problém pro americké technologické firmy, nikoli jako ojedinělý případ. Ten rozdíl je podstatný: jednorázovou pokutu lze vstřebat, ale opakované vymáhání mění to, jak tyto firmy musejí v Evropě fungovat.
Dvě páky, dvě instituce
Že to Brusel nemůže jen tak smést ze stolu, plyne z uspořádání institucí. Pokuta a hrozba cly leží v různých rukou, každá má jiné načasování a jen jedna z nich je právním aktem, který může přezkoumat soud. Když je postavíme vedle sebe, je vidět, že celá věc stojí právě na té nesouměrnosti.
| Pokuta 890 mil. eur podle DMA | Hrozba amerických cel | |
|---|---|---|
| Kdo ji ukládá | Evropská komise jako orgán vymáhající DMA | Americký obchodní zmocněnec a Bílý dům |
| Kdo ji může zrušit | Tribunál EU na základě žaloby | Americká administrativa podle vlastního uvážení |
| Lze ji vyjednáváním zrušit? | Ne – jde o právní rozhodnutí, ne o politickou páku | Ano – jde o rozhodnutí exekutivy |
Proč to Komise nemůže vyřešit u jednacího stolu
Pokuta podle DMA je právní rozhodnutí, které Komise vydává v roli vymahatele předpisu; cesta k jeho zrušení vede přes Tribunál EU, ne přes jednací sál. Cla naopak zapíná a vypíná Washington. Ústupek, o který Washingtonu jde, tak není v moci Komise poskytnout – a vyměnit živé rozhodnutí o vymáhání práva za záchranu příměří ve clech by vyprázdnilo důvěryhodnost pravidel, na nichž má DMA stát. Právě do téhle pasti se dohoda z Turnberry dostala: cenu, kterou Washington požaduje, lze zaplatit jen v měně, nad níž Brusel nemá kontrolu.
Hypotéza: cílem jsou pravidla, ne pokuta
Hypotéza: skutečným cílem Washingtonu není tato jediná pokuta, ale snaha připojit ke každému budoucímu vymáhání DMA vůči americkým firmám clo jako cenovku a odradit tak od dalšího případu ještě dřív, než se vůbec otevře. Pro tuto úvahu mluví, že Greerova výtka míří na „přístup“ Unie, ne přímo na Google (podle Politica); že se varování váže k široké dohodě z Turnberry, ne k samotným 890 milionům eur; a že The Conference Board líčí DMA jako trvalý problém pro americký technologický sektor. Proti hovoří, že v žádném ze zdrojů zatím žádné clo skutečně uvaleno nebylo a že varování obchodního zmocněnce před jednáním bývají běžným nátlakem, nikoli závazným kurzem. Míra jistoty: střední.
Co sledovat
- Zda USA promění varování ve formální zavedení cel, nebo si ho ponechají jako rétorický tlak před dalším kolem jednání.
- Zda se Google obrátí na Tribunál EU – tím by pokutu převedl na soudní kolej, mimo dosah jakékoli politické dohody.
- Jakýkoli signál, že Komise změkčí vymáhání DMA, aby ochránila dohodu z Turnberry; zdroje zatím žádný nenaznačují a takový krok by vytvořil precedens pro každý příští případ.
