V předchozí zprávě jsme popsali dvoustranickou dohodu senátorů o zpřísnění sankcí vůči Rusku spojenou s hrozbou cel až 500 procent pro státy, které nadále kupují ruskou nebo íránskou ropu, jak uvedla agentura UNITED24 Media. Tehdy šlo jen o dohodu na papíře. Nyní se z ní stává zákon, který skutečně čeká na hlasování.
Senát chystá postoupit sankční balíček k hlasování v plénu pod jménem senátora Lindseyho Grahama, republikána z Jižní Karolíny a jednoho z nejviditelnějších hlasů komory v otázkách zahraniční politiky, uvádějí ABC News, Reuters a S&P Global. Graham byl léta hlavní tváří tohoto zákona v Senátu a pojmenování normy po něm je tak zároveň poctou i impulzem k jejímu prosazení.
Časově se to sešlo s jeho pohřbem. Podle deníku Neue Zürcher Zeitung se na Grahamově smuteční tryzně ve Washingtonu sešli Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ze setkání se nakonec stala jednání dotýkající se jak války na Ukrajině, tak konfliktu s Íránem – právě ve chvíli, kdy sankční zákon mířil k průlomu v Senátu.
Pohřeb, který zafungoval jako summit
Nic nenasvědčuje tomu, že by pohřeb byl od počátku zamýšlen jako místo pro jednání. Podle popisu NZZ ale mělo setkání takový efekt, že do jediného washingtonského okamžiku vtěsnalo dvě války a jeden domácí legislativní spor. Nabízí se hypotéza, že neformální přístup, který pohřeb umožnil – Trump, Zelenskyj a Netanjahu pohromadě, mimo formát oficiálního summitu –, může pro oba konflikty znamenat víc než samotné hlasování o sankcích. Nasvědčuje tomu skutečnost, že NZZ popisuje setkání přímo jako diplomatický summit, nikoli pouhou tryznu. Proti tomu ale stojí, že žádný ze zdrojů nezmiňuje žádnou dohodu, prohlášení ani konkrétní výstup ze setkání – mohlo jít jen o náhodnou blízkost, nikoli o diplomacii.
Proč na tom záleží
Clo ve výši 500 procent není mírné obchodní opatření – jeho smyslem je učinit další nákup ruské nebo íránské ropy ekonomicky nesmyslným pro dovozce z jakékoli země. Pokud Senát zákon schválí, tlak se přesune z washingtonské vnitropolitické scény na hlavní města, jejichž firmy dnes kupují zlevněnou ruskou nebo íránskou ropu – to může přeskupit toky na světovém trhu s energiemi a vyvolat odvetu vůči Spojeným státům a jejich spojencům. V tom tkví mezinárodní dosah celé věci: zákon nesoucí jméno zesnulého senátora by se mohl stát jedním z nejvýznamnějších nástrojů americké hospodářské války vedené současně proti Moskvě i Teheránu.
Co sledovat dál
- Zda hlasování v plénu Senátu skutečně povede ke schválení zákona a jakým poměrem hlasů – norma se totiž v minulosti k tomuto kroku už několikrát nedostala.
- Zda Bílý dům naznačí, že celní pravomoci po podpisu zákona skutečně agresivně využije, nebo je bude držet jen jako páku v záloze.
- Zda kontakt mezi Trumpem, Zelenským a Netanjahuem na pohřbu přinese nějaké další prohlášení nebo schůzku k Ukrajině či Íránu.
- Jak na vývoj kolem zákona veřejně zareagují Moskva, Teherán a odběratelé jejich ropy, jakmile bude osud normy jasnější.