Vera Stone 
Volodymyr Zelenskyj poletí tento týden do Washingtonu na jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě a odtud bude pokračovat na pohřeb senátora Lindseyho Grahama, píše několik amerických médií včetně The Morning Call a Orlando Sentinel. Důležité je načasování: Zelenskyj se s americkým prezidentem sejde jen pár dní poté, co Ukrajina přišla o jednoho z nejhlasitějších zastánců svého vyzbrojování v Senátu – a právě ve chvíli, kdy se podle dostupných zpráv mění i Trumpův vlastní soukromý pohled na válku.
Nyní se šíří verze, podle níž se Trump po více než roce, kdy poradcům soukromě říkal, že Ukrajina válku prohrává, začíná ke Kyjevu obracet vstřícněji – píší Annie Linskey a její kolegové z Wall Street Journal, převzato serverem RealClearWorld. Podívejme se, co za tím vlastně stojí.
Co se vlastně tvrdí
Zpráva Wall Street Journal je v dostupné podobě jednoznačná: „více než rok prezident Trump v soukromých rozhovorech s poradci tvrdil, že Ukrajina válku prohrává“, píše deník. Titulek stavějící na této zprávě – Trump se otepluje vůči Zelenskému – tak naznačuje, že dochází k obratu. Nejde ale o oznámení politiky ani o citát samotného Trumpa, nýbrž o charakteristiku jeho soukromého uvažování zprostředkovanou poradci, které deník nejmenuje.
Co ukazují důkazy
Skutečně podložených faktů je ale méně, než titulek napovídá. Spolehlivě doložená je jen ta část příběhu, v níž Trump poradcům přes rok opakoval, že Ukrajina prohrává. Ona údajná „vstřícnost“ ale stojí na stejném typu zdroje – na lidech, kteří s Trumpem mluví, nikoli na jeho vlastních veřejných slovech. Samo o sobě to zprávu nevyvrací; takto funguje většina reportáží o soukromých úvahách v tomto Bílém domě a nikdo popsaný průběh veřejně nezpochybnil. Znamená to ale, že samotný obrat zůstává v podstatě neověřený: nepotvrzuje ho žádné veřejné Trumpovo vyjádření, příspěvek ani politický krok nezávislý na výpovědích poradců.
Komu se to hodí
Kyjevu se hodí, že zpráva vychází právě teď. Vyprávění o měknoucím Trumpovi, zveřejněné těsně předtím, než Zelenskyj vejde do Oválné pracovny, zvyšuje politickou cenu nepřátelského či odmítavého jednání a předem vytváří očekávání, že jednání před kamerami bude vřelé. Prospěch z toho má i samotný Trumpův tým: vstřícnější polohu si může nejprve vyzkoušet v tisku, než se k ní zaváže před novináři, a pokud jednání dopadne jinak, stačí jediná opačná věta a od zprávy se distancuje. Ani jeden z těchto motivů nedokazuje, že reportáž vznikla na objednávku – oba ale vysvětlují, proč se právě tento příběh objevuje právě tento týden.
Proč na tom záleží
Trumpovo soukromé hodnocení války je přitom pákou, na níž se odvíjejí rozhodnutí o amerických dodávkách zbraní i o sankcích vůči Moskvě: prezident přesvědčený, že Ukrajina prohrává, má méně důvodů vynakládat politický kapitál na udržení toku zbraní nebo na zpřísňování tlaku na Rusko, zatímco prezident, který věří, že Kyjev dokáže frontu udržet, má důvodů víc. Právě v tom spočívá praktická váha jinak měkce laděné zprávy o státní návštěvě a pohřbu – způsob, jakým si Trump válku sám pro sebe vypráví, totiž ovlivňuje, jak dlouho bude Washington financovat schopnost Ukrajiny ve válce pokračovat. Graham, republikán prosazující trvalou vojenskou podporu Kyjevu, bude pohřben ve stejném týdnu, kdy je Zelenskyj ve Washingtonu, uvádějí agenturní zprávy – čímž mizí jedna z hlasitých institucionálních brzd proti jakémukoli váhání, a to právě ve chvíli, kdy se má podle zpráv posouvat i Trumpův vlastní soukromý pohled.
Verdikt
Věrohodné, ale ne potvrzené. Setkání v Bílém domě a jeho načasování kolem Grahamova pohřbu potvrzuje více médií. Tvrzení, že se Trump osobně obrátil vstřícněji k Zelenskému, stojí na výpovědích nejmenovaných poradců z jediného zdroje a zatím ho nepodpořilo žádné veřejné Trumpovo vyjádření. Řeč o „oteplení“ vztahů je tak spíše zkušebním balonkem než hotovým faktem – ukáže se to podle toho, co Trump tento týden skutečně řekne a udělá.
