Velvyslanci členských zemí EU zasedající ve Výboru stálých zástupců (COREPER) mají čas do 15. července, aby se shodli na úpravě cenového stropu pro ruskou ropu přepravovanou po moři. Pokud se jim to nepodaří, strop se posune sám – a ne tím směrem, který si Brusel přeje. Mechanismus zakotvený přímo v právní konstrukci sankcí totiž nařizuje, aby se strop každých šest měsíců automaticky přepočítal tak, aby zůstal 15 procent pod průměrnou tržní cenou ruské ropy, píše Euronews. Protože ceny po uzavření Hormuzského průlivu vzrostly, znamenal by tento výpočet skok ze současných 44,10 dolaru na 58 dolarů za barel – což Brusel podle stejného zdroje považuje za vyloženě kontraproduktivní.
Jak spouštěč vlastně funguje
Cenový strop není pevná sankce, která platí beze změny, dokud ji ministři sami nezruší – má zabudovanou vlastní revizní klauzuli a bez zásahu členských států se každých šest měsíců přepočítává podle tržních benchmarků, uvádí Euronews. Tento automatický reset měl původně zabránit tomu, aby se strop odtrhl od reality trhu a ztratil věrohodnost jako nástroj vymáhání sankcí. Teď se ale obrací proti svému účelu: protože by automatický přepočet vyšel na 58 dolarů, nečinnost už není neutrální volbou, ale sama o sobě vede ke konkrétnímu a nechtěnému výsledku. Evropská komise proto navrhuje revizi jednoduše zmrazit až do ledna a strop do té doby ponechat na 44,10 dolaru, píše Euronews.
Podobná sankční rozhodnutí vyžadují podle unijních smluv v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky jednomyslný souhlas všech 27 členských států – stačí tedy námitka jediného hlavního města, aby se celý balík zadrhl. Brusel se přitom rozhodl neřešit opravu cenového stropu jako samostatné hlasování, ale zařadil ji do mnohem širšího 21. sankčního balíčku, který se velvyslanci snaží schválit vcelku. Ten kromě stropu zahrnuje i zákaz dovozu ruské tresky a treskovce, omezení prodeje tankerů na LNG, vízová omezení pro ruské vojáky a zařazení jednotlivců na seznam zmrazených aktiv – mimo jiné patriarchy Kirilla a spolumajitele Lukoilu Vagita Alekperova, píše Euronews. Toto propojení zvyšuje sázky: jediný stát, který odmítne třeba jen jednu položku balíčku, může s sebou v zásadě strhnout i opravu cenového stropu.
Harmonogram jednání v COREPERu
Vyjednávání běží v napjatém časovém rámci. Velvyslanci se sešli ve středu, na pátek odpoledne je naplánováno další jednání a pro případ, že se dohoda nepodaří, se počítá i s mimořádnou nedělní schůzkou, uvádí Euronews. Do spuštění automatické revize 15. července tak zbývá jen úzké okno, což vysvětluje spěch, který se Bruselu připisuje – jakmile se totiž automatický přepočet jednou spustí, jeho zvrácení by opět vyžadovalo jednomyslné schválení zcela nového právního aktu, nikoli pouhou procedurální opravu.
Bulharský ústup mění počty
Nejkonkrétnější překážkou jednomyslnosti bylo dlouhé týdny Bulharsko. Vláda premiéra Rumena Radeva avizovala, že 21. balíček odmítne kvůli zařazení patriarchy Kirilla a Vagita Alekperova na sankční seznam, s argumentem, že zápis Lukoilu by mohl vážně poškodit jedinou bulharskou rafinerii Lukoil Neftochim Burgas, která pokrývá více než 80 procent tuzemské spotřeby paliv, píše The Sofia Globe. Sofie podle stejného zdroje zpochybňovala i praktický dopad zařazení Kirilla na seznam a upozorňovala na dodávky náhradních dílů pro sofijské metro.
Tento postoj se od té doby posunul. Podle serveru EUalive Bulharsko ustoupilo od hrozby tvrdého veta a přešlo k vyjadřování „výhrad“ vůči zařazení Alekperova a Kirilla na seznam – tedy k méně razantnímu vyjednávacímu postoji, než je přímé zablokování. Vzhledem k tomu, že sankční balíčky vyžadují jednomyslnost, je tento rozdíl mechanicky podstatný: veto by balíček rovnou zabilo, zatímco výhrady dávají Bruselu prostor k vyjednávání – například tak, že by sporná jména vyčlenil k samostatnému pozdějšímu hlasování a opravu cenového stropu nechal projít. Zpráva The Sofia Globe z 10. července, zveřejněná téhož dne, přitom stále popisuje bulharské výhrady ke všem třem bodům jako trvající, nikoli nově vyřešené – připomínka, že mírnější tón ještě neznamená vyřešený spor.
Co to znamená pro sčítání hlasů
- Pokud se velvyslanci do 15. července dohodnou: strop pravděpodobně zůstane poblíž 44,10 dolaru podle návrhu Komise na zmrazení a zbytek balíčku – zákaz dovozu tresky a treskovce, omezení tankerů na LNG, vízová omezení i zařazení jednotlivců na seznam – postoupí společně s ním.
- Pokud si Bulharsko výhrady ponechá, ale formálně balíček nezablokuje: jednomyslnost lze i tak naplnit, sporná jména se ale mohou znovu vyjednávat nebo z balíčku vyčlenit, aby Sofie souhlas dala.
- Pokud se dohoda do 15. července nenajde: spustí se automatická revize a strop se přepočítá na zhruba 58 dolarů za barel – výsledek, který Brusel podle Euronews otevřeně označuje za zničující pro věrohodnost celého sankčního režimu.
Co sledovat dál
- Zda páteční jednání COREPERu přinese konkrétní text, nebo zda se rozhovory přesunou na ohlašovanou nedělní schůzku.
- Zda se bulharské „výhrady“ promění ve skutečné zdržení se blokace, nebo zda znovu ztvrdnou, pokud se zařazení Kirilla a Alekperova neupraví.
- Zda návrh Komise na zmrazení stropu do ledna zůstane v nezměněné podobě, nebo zda se jako součást odemčení bulharské podpory vyjedná kompromisní cenová hladina.
- Co se s vymáháním sankcí a tržním oceňováním stane bezprostředně po 15. červenci, pokud dohoda nevznikne – zda se v praxi skutečně začne uplatňovat strop 58 dolarů a jak rychle by pak bylo možné vyjednat záchranné řešení.