Po většinu uplynulých dvou desetiletí měla jednoduchá anketní otázka — koho hodnotíte příznivěji, Spojené státy, nebo Čínu? — spolehlivě stejnou odpověď. Vedly Spojené státy. Nový průzkum Pew Research Center, o němž informoval list The Washington Times, ale ukazuje, že se tento vzorec ve většině sledovaných zemí obrátil.

Ve 25 z 36 zemí a teritorií, která Pew oslovil, má dnes kladný názor na Čínu více lidí než na Spojené státy, uvádí stanice France 24 ve své zprávě o průzkumu zveřejněném ve středu. Tentýž průzkum zjistil, že čínského vůdce Si Ťin-pchinga hodnotí příznivěji než amerického prezidenta Donalda Trumpa lidé ve 22 z nich.

Proč na tom čísle záleží

Obliba není politika a průzkum není smlouva. Vnímání je ale prostředím, v němž se odehrávají spojenectví, obchodní páky i budování koalic. Vlády, které musejí spolupráci s Washingtonem obhájit před vlastní veřejností, to mají snazší tam, kde má tato veřejnost o Spojených státech dobré mínění; jakmile se nálada obrací, celý úkol se ztíží. Jediný průzkum o ničem z toho nerozhodne. Pozoruhodné na něm ale je, že přináší tvrdá data dokládající posun ve prospěch Pekingu — nikoli pouhé tvrzení, že k němu došlo.

Zeměpisné podrobnosti to jen podtrhují. Mezi místy, kde si dnes Čína vede lépe než Spojené státy, jsou i Kanada a Mexiko — dva bezprostřední sousedé Washingtonu a jeho největší obchodní partneři, oba jmenované ve zprávě France 24. Měkká síla obvykle vydrží nejdéle v nejbližším okolí; když slábne právě tam, nese se to hůř.

Co data prokazují a co nikoli

  • Prokázáno (s odkazem): Ve 25 z 36 zemí a teritorií je Čína vnímána příznivěji než Spojené státy — podle Pew prostřednictvím France 24.
  • Prokázáno (s odkazem): Si je ve 22 z 36 hodnocen příznivěji než Trump — podle téhož zdroje.
  • Prokázáno (s odkazem): Světové mínění léta z velké části upřednostňovalo Spojené státy před Čínou; letos se tyto názory překlopily k Pekingu — podle Pew, jak informoval The Washington Times.
  • Připsaná interpretace: Posun je zčásti způsoben napětím mezi Trumpovou administrativou a americkými spojenci — podle shrnutí průzkumu v The Washington Times.

Dostupné podklady neuvádějí, o jak velký rozdíl Čína v jednotlivých zemích vede, kdy sběr dat probíhal, jak velké byly vzorky ani zda pohyb odráží pokles Spojených států, vzestup Číny, nebo obojí. Právě tato rozlišení jsou pro čtení výsledku podstatná a dostupné zpravodajství je neprokazuje.

Jak číst obrat

The Washington Times ve svém shrnutí Pew spojuje změnu zčásti s napětím mezi Trumpovou administrativou a americkými spojenci. Takové zarámování podporuje jedno konkrétní čtení — totiž že posun souvisí s postojem jedné administrativy spíš než s pozvolným strukturálním posunem.

Hypotéza: obrat je reakcí na současnou administrativu a s oteplením vztahů mezi Spojenými státy a jejich spojenci by opadl, spíš než že by šlo o trvalé přiklonění k Pekingu. Pro tuto úvahu mluví, že zpravodajství připisuje pohyb zčásti napětí mezi Trumpovou administrativou a spojenci a že obliba Spojených států historicky úzce kopírovala to, kdo sedí v Bílém domě. Proti ní stojí, že náskok držící roky se během jediného roku obrátil ve většině z 36 zemí — jde o velký a plošný pohyb — a dostupné zdroje neprokazují, jak rychle se takové posuny zotavují, ani zda vůbec. Na základě zdejších dokladů je jistota nízká; průzkum jasně ukazuje směr změny, nikoli však její trvanlivost.

Co sledovat

  • Rozdíly a mechanismus: zda navazující data Pew ukážou vzestup Číny, pokles Spojených států, nebo obojí — každá z těch tří možností volá po jiné reakci.
  • Sousedé na prvním místě: zda se hodnoty za Kanadu a Mexiko v příštím kole měření pohnou znovu — nejcitlivější test toho, jde-li o reakci, nebo o přeskupení.
  • Zda se mínění promítne do jednání: jakýkoli konkrétní signál, že měnící se obliba mění chování států — hlasování v mnohostranném orgánu, obchodní příklon, koalice, která vznikne, nebo se nesejde.