Zoe Callow 
Souboj o senátní křeslo po Lindseym Grahamovi má první velké jméno – a prakticky ve stejné chvíli i tichou kampaň, která má právě taková jména ze hry vyřadit.
O jihokarolínské křeslo se otevřeně zajímá kongresmanka Nancy Maceová, uvádí CNBC, a podle serveru Axios zvažuje kandidaturu. Politico současně píše, že špičky sněmovních republikánů v zákulisí tlačí na to, aby do Senátu nebyl jmenován nikdo z jejich vlastních poslanců. Maceová je přitom právě sněmovní republikánkou. Střet je tedy nasnadě.
Krátká rekapitulace pro ty, kdo příběh sledují až teď: po Grahamově smrti se jeho křeslo obsazuje dvakrát – nejprve jmenováním, poté v listopadových volbách, které podle CNN zamíchají kartami v Senátu i na širší volební mapě. Proč obě kola bedlivě sleduje Kyjev, vysvětluje náš starší text odkazovaný výše.
Jméno a tiché „ne“
Že Maceová promluvila veřejně, je podstatné: nástupnictví přestává být hádankou, která se řeší v guvernérově kanceláři, a mění se v otevřený souboj. Politico už teď píše, že se o křeslo rozjíždí „zběsilá kampaň“ (v originále „breakneck campaign“).
Tišší, ale svým způsobem pozoruhodnější je protitah stranického vedení. Strana, která potřebuje křeslo rychle obsadit, zároveň v zákulisí pracuje na tom, aby ho nezískal žádný z jejích sněmovních poslanců. A do profilu ambiciózní kongresmanky, na který tato snaha míří, Maceová přesně zapadá.
Nabízí se vysvětlení, že vedení nejde o Maceovou osobně, ale o počty hlasů ve Sněmovně. Nasvědčuje tomu, že republikánská většina je tam tak těsná, že každý odchod znamená uvolněný mandát, doplňovací volby v domovském obvodu a měsíce hlasování v ještě větším oslabení – a také to, že reportáž Politica popisuje tlak proti poslancům obecně, nikoli proti jednomu jménu. Proti tomuto výkladu naopak stojí, že dostupné zpravodajství motiv vedení výslovně nepojmenovává; stejné chování by ostatně vysvětlovala i preference dočasného správce křesla nebo prostá snaha vyhnout se vyhroceným primárkám.
Ukrajinská neznámá
Odmyslíme-li si palácové intriky, jádro věci je prosté: Grahamovo křeslo patřilo nejhlasitějšímu proukrajinskému republikánovi v Senátu – právě proto se náš dřívější text točil kolem Kyjeva. Ať bude jmenován kdokoli, tento hlas převezme okamžitě, a to ve chvíli, kdy zablokovaná agenda komory zůstává, slovy Politica, „in limbo“ – tedy ve vzduchoprázdnu.
Skutečně otevřená otázka, které se dnešní zpravodajství vůbec nedotýká, zní: jak by se k pomoci Ukrajině postavila Maceová – nebo kdokoli jiný, kdo by byl jmenován. List The Jerusalem Post připomíná, že Grahamova smrt může překreslit celý boj o kontrolu Senátu – a právě touto optikou se na nástupnictví budou dívat Kyjev, Brusel i Moskva.
Mezitím u demokratů
A ještě jeden dílek skládačky: Annie Andrewsová, demokratická uchazečka o totéž křeslo, se ke Grahamově smrti vyjádřila, informuje stanice WYFF. Je to připomínka, že listopadový souboj se rýsoval dřív, než se křeslo vůbec uvolnilo. Boj o jmenování a boj o listopadové vítězství teď splývají v jeden příběh, který běží po dvou časových osách.
Co sledovat dál
- Zda Maceová svůj zájem oznámí oficiálně – a zda bude usilovat o jmenování, o listopadové volby, nebo o obojí.
- Správce, nebo kandidát: výběr jmenovaného rozhodne, zda proukrajinský hlas křesla převezme dočasná náhrada, nebo politik bojující o udržení mandátu.
- Zda se zákulisní lobbování sněmovního vedení, o němž píše Politico, změní v otevřený odpor, jakmile se objeví další jména.
- Který z odložených bodů senátní agendy, které podle Politica uvázly ve vzduchoprázdnu, se pohne jako první, jakmile bude křeslo obsazené.
Má smysl to sledovat?
Ano, a to i v případě, že jihokarolínskou politiku běžně nesledujete. V jediném jmenování se teď protíná pomoc Ukrajině, boj o kontrolu Senátu i zablokovaná legislativní agenda – a strana, která vybírá, přitom viditelně pracuje proti svým nejambicióznějším lidem. To není lokální zpráva; je to okamžik, kdy systém odkrývá, jak uvnitř doopravdy funguje.
