Všech 27 vlád členských zemí EU v pátek odpoledne schválilo rozhodnutí, které bude 14. července v Bruselu na první pohled vypadat jako nenápadný technický akt: slavnostní otevření šestého klastru přístupových jednání Ukrajiny a Moldavska s EU, píše Euronews. Společný postoj už předtím posvětili i velvyslanci členských zemí při EU. Není to cílová rovinka, a v tom nejdůležitějším smyslu dokonce ani poloviční úspěch. Přesto jde o první trhlinu v zácpě, která drží už dva roky od chvíle, kdy Maďarsko začalo blokovat postup jednání — a stojí za to podívat se, jak celý mechanismus funguje, protože z něj lze vyčíst mnohem víc o dalším vývoji než ze samotné zprávy.

Jak systém klastrů funguje

Přístup k EU není jedno vyjednávání, ale 33 politických kapitol, které Evropská komise sdružila do šesti tematických klastrů — reforma, jež má rozšiřování zjednodušit poté, co se předchozí kola táhla kapitolu po kapitole celé roky. Kandidátská země si nemůže vybírat: otevírá se vždy celý klastr najednou, a to teprve poté, co Komise usoudí, že je země technicky připravená, a hlavně poté, co s tím souhlasí všech 27 členských států. Právě požadavek jednomyslnosti je klíčem k pochopení celých posledních dvou let. Stačí, aby jediná vláda z jakéhokoli důvodu proces zablokovala, a jednání se zastaví na neurčito — přesně to se stalo s maďarským vetem.

Šestý klastr, který se otevírá 14. července, pokrývá vnější vztahy — zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku, obchod i to, jak kandidátská země sladí svou diplomacii s postoji EU. Podle Euronews šlo o ze zbývajících klastrů nejsnáze odblokovatelný, mimo jiné proto, že zahraniční politika Ukrajiny a Moldavska je kvůli válce s Bruselem už tak úzce provázaná. Evropská komise obě země označila za technicky připravené otevřít i všechny zbývající klastry — problémem tedy nikdy nebyla technická připravenost, ale politická jednomyslnost.

Co zůstává zablokované a proč na tom záleží

Podle Euronews zůstávají zamrzlé čtyři klastry: druhý (vnitřní trh), třetí (konkurenceschopnost a inkluzivní růst), čtvrtý (zelená agenda a udržitelná propojenost) a pátý (zdroje, zemědělství a soudržnost). Právě tyto klastry mají skutečnou rozpočtovou váhu — zemědělské dotace, kohezní fondy, pravidla jednotného trhu — a nejvíc se dotýkají zájmů stávajících členských zemí, což je přesně důvod, proč zůstaly na později místo toho, aby se otevřely spolu se šestým klastrem. Euronews upozorňuje, že se nepodaří splnit cíl otevřít všechny klastry do července a že se zbývajícími čtyřmi se Brusel začne zabývat postupně od září.

Maďarský faktor stále nevyřešen

Za tím, že k otevření vůbec dochází, stojí Budapešť. Maďarský premiér Péter Magyar podle Euronews začátkem června zrušil dvouleté veto, kterým blokoval přístupový proces Ukrajiny. Zrušení veta ale neznamená souhlas s tempem jednání. Magyar dal najevo výhrady, že příliš rychlý postup by znamenal jím označované "urychlené přistoupení", a varoval, že by tak kandidáti ze západního Balkánu — Srbsko, Černá Hora, Severní Makedonie a Albánie — byli znevýhodněni poté, co postupovali v jednáních poměrně pomaleji. Tento argument dává Budapešti připravené zdůvodnění, jak zpomalit tempo u kteréhokoli ze čtyř zbývajících klastrů, aniž by musela znovu otevírat spor o samotné veto.

Je důležité, abychom udrželi dosavadní dynamiku.

diplomat EU, citovaný Euronews

Co sledovat dál

  • Zda se zbývající čtyři klastry podaří otevřít podle plánu od září, nebo zda se maďarský argument o západním Balkánu stane novou pákou pro další odklady
  • Jak na Magyarovu argumentaci zareagují Srbsko, Černá Hora a další kandidáti ze západního Balkánu — lze čekat tlak na Brusel, aby ukázal paralelní pokrok i v jejich zaseknutých spisech
  • Zda se druhý klastr (vnitřní trh) stane dalším ohniskem sporů vzhledem k jeho přímým dopadům na zemědělské a kohezní výdaje, které se týkají rozpočtů současných členských zemí
  • Případné změny v domácí politické kalkulaci Maďarska před vlastním volebním cyklem, která už v minulosti opakovaně formovala postoj Budapešti k rozšiřování EU