Rusko a Ukrajina si v noci na 12. července vyměnily další smrtící údery přes společnou hranici – další z téměř denních eskalací, které provázejí letošní léto války. Ruské drony a balistické střely zabily čtyři lidi v Dněpropetrovské oblasti, z toho dva při útoku na průmyslový podnik v Krivém Rohu, a jednoho člověka v Chersonu, uvádí Arab News. Ukrajinské dálkové drony zase zabily čtyři lidi v okupované Záporožské oblasti a dalšího v ruské Samarské oblasti, tedy hluboko na ruském území.

Noční bilance následuje po ještě těžším ostřelování o dvě noci dříve, z 10. na 11. července, kdy Rusko na Kyjev, Sumy, Oděsu, Charkov a Slovjansk vypálilo šest balistických raket Iskander-M nebo S-400, šest raket s plochou dráhou letu a 121 dronů. Zahynulo při tom nejméně osm lidí a desítky dalších byly zraněny, píše Al Jazeera. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 111 dronů a dvě z okřídlených raket, ale všech šest balistických střel se sestřelit nepodařilo – právě tuto mezeru ukrajinští představitelé opakovaně označují za nejnebezpečnější slabinu ve válce. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle stejného zdroje uvedl, že civilní infrastruktura v Kyjevě byla zasažena „ještě předtím, než byl vyhlášen letecký poplach".

Diplomacie se zadrhla

Útoky přicházejí v době, kdy diplomatické úsilí utichlo. Server Arab News upozorňuje, že snahy Washingtonu o ukončení bojů se v posledních měsících zasekly, protože pozornost americké administrativy se přesunula ke konfliktu s Íránem. Nejbližší naplánovaný diplomatický kontakt je kolo jednání v Paříži 13. července. Ukrajina mezitím na summitu NATO v Ankaře dojednala s Washingtonem politickou dohodu o licenci k výrobě protivzdušných systémů Patriot přímo na ukrajinském území – Zelenskyj ale uvedl, že reálné dodávky si vyžádají měsíce, takže mezera v obraně proti balistickým střelám zatím zůstává otevřená.

Sankční zákon přišel o svého tvůrce právě ve chvíli, kdy měl uspět

Noční ostřelování se časově potkalo s otřesnou zprávou z Washingtonu. Senátor Lindsey Graham, republikán z Jižní Karolíny, který více než rok prosazoval zákon o sankcích na země nakupující ruskou ropu, zemřel v noci 11. července ve věku 71 let – podle jeho kanceláře na následky náhlé a krátké nemoci, uvádí CBS News. Úmrtí přišlo necelý den poté, co Graham spolu s demokratickými senátory Richardem Blumenthalem a Jeanne Shaheenovou a republikánem Rogerem Wickerem oznámil, že Trumpova administrativa souhlasila s podporou upravené verze zákona, napsal Washington Times. Graham tehdy dohodu označil za důkaz, že zákon „se stane zákonem".

Zákon, poprvé předložený v lednu 2026 s podporou více než osmdesáti senátorů napříč oběma stranami, by prezidentovi umožnil uvalit cla až do výše 500 procent na země, které nadále nakupují ruskou ropu, plyn nebo uran – míří tak především na Čínu a Indii, největší odběratele zlevněné ruské ropy. Ukrajinský zmocněnec pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk pro RFE/RL uvedl, že jen za první pololetí letošního roku Rusko z prodeje ropy Číně a Indii utržilo zhruba 58 miliard dolarů – peníze, které podle něj „financují ruskou válku proti Ukrajině a platí za rakety, drony a pokračující agresi".

Grahamovou poslední zahraniční cestou byl 10. července Kyjev, kde jednal se Zelenským o zákonu i o spolupráci ve výrobě dronů; absenci USA v této spolupráci označil za „obrovskou chybu", píše Euromaidan Press. Zelenskyj po setkání napsal, že „čím silnější je Ukrajina na bojišti, tím větší je šance, že diplomacie nakonec uspěje", a dodal, že ho Graham informoval o postupu zákona Kongresem.

Proč je to důležité: Devět obětí za jednu noc samo o sobě v této válce nic mimořádného neznamená – je to už třetí přeshraniční ostřelování podobného rozsahu za necelé dva týdny. Pozoruhodné je spíše to, že se potkávají dvě eskalační linie najednou: útoky pronikající hlouběji na ruské i ukrajinské území, a sankční zákon namířený proti ruským ropným příjmům, který právě ve chvíli, kdy překonal svou hlavní překážku, přišel o svého hlavního zákonodárného tahouna. Podstata zákona – cla na Čínu a Indii jako největší odběratele ruské ropy – z něj dělá jeden z mála nástrojů, které by mohly omezit financování ruské války bez jediné další dodávky zbraní. Zda si zachová dynamiku i bez Grahama, je teď pro Kyjev otevřená otázka.

Co je ověřené a co zůstává otevřené

Ověřeno: počty obětí a místa útoků z obou nocí, dohoda Senátu s Bílým domem oznámená 11. července i Grahamovo úmrtí téže noci – to vše potvrzuje více výše uvedených zdrojů. Otevřenou otázkou, na kterou dostupné zprávy zatím neodpovídají, je, kdo ze zbývajících spolupředkladatelů zákona – nejpravděpodobnějšími kandidáty jsou vzhledem k jejich roli v oznámení z 11. července Blumenthal, Shaheenová nebo Wicker – zákon dovede k hlasování v plénu, a zda závazek Bílého domu přežije změnu na pozici hlavního senátního tahouna. Nepotvrzená zůstává i případná souvislost mezi diplomatickým útlumem, o němž píše Arab News, a intenzitou útoků z posledních dnů – zdroje obě věci popisují paralelně, žádné oficiální prohlášení je ale mezi sebou nespojuje.

Co sledovat dál

  • Zda se Blumenthal, Shaheenová nebo Wicker v nadcházejících týdnech pokusí dostat upravený sankční zákon k hlasování v Senátu
  • Zda jednání v Paříži naplánovaná na 13. července přinesou posun v diplomacii, kterou zdroje popisují jako zaseknutou
  • Zda se licence na výrobu systémů Patriot na Ukrajině, principiálně dohodnutá na summitu NATO v Ankaře, začne měnit ve skutečně nasazené interceptory schopné zastavit balistické střely, které nadále pronikají obranou
  • Další ukrajinské údery na ruská území typu Samarské oblasti, které by potvrdily, že jde o trvalý vzorec hlubších přeshraničních úderů, a ne o ojedinělý případ