Nick Marlow 
Americko-saúdská dohoda o civilní jaderné energetice právě dostala cenovku — a ta se nepočítá v dolarech. Washington podle deníku The Washington Times a BBC pomůže Saúdské Arábii s budováním civilního jaderného programu jen tehdy, když Rijád normalizuje vztahy s Izraelem a připojí se k Trumpovým Abrahámovým dohodám; prezident to řekl ve čtvrtek. Z energetického ujednání se tak jedinou větou stala páka na největší nedořešenou položku blízkovýchodní diplomacie.
Proč na tom záleží: o normalizaci vztahů mezi Saúdskou Arábií a Izraelem usilovala každá z posledních amerických administrativ, žádné se ji ale nepodařilo dotáhnout. Tím, že ji Trump navázal na něco, oč Rijád skutečně stojí — na americkou pomoc na cestě k jaderné energii —, proměnil technickou spolupráci v páku na klíčovou diplomatickou otázku regionu. Podmínka navíc teoreticky dává Izraeli tiché právo veta: bez normalizace nebudou ani reaktory.
Od podepsané dohody k podmínce
Výchozím bodem, o němž jsme psali v předchozím textu, byla podepsaná dohoda o pomoci Saúdům s rozvojem jaderné energetiky. Nové je to, co se k ní teď váže: BBC uvádí, že přelomová dohoda závisí na vstupu království do Abrahámových dohod, a stejně to podává i pákistánský deník Dawn — dohoda je podmíněna připojením Rijádu k Abrahámovým dohodám.
Abrahámovy dohody jsou ujednání zprostředkovaná Washingtonem, na jejichž základě arabské státy navazují formální vztahy s Izraelem. Saúdská Arábie — strážce nejposvátnějších míst islámu a nejvlivnější mocnost arabského světa — by byla zdaleka nejvýznamnějším signatářem. Navázání tohoto kroku na jadernou spolupráci je dosud nejjasnějším signálem, že Trump hodlá saúdsko-izraelskou agendu uzavřít ještě ve svém funkčním období a nepřenechat ji svému nástupci.
Proč Izrael znervózněl
A tady je zádrhel, kvůli kterému nejde o přímočaré diplomatické vítězství. Tutéž dohodu, v níž Washington vidí páku, vnímá Izrael jako riziko. Newsweek uvádí, že americké investice do saúdských civilních jaderných kapacit vzbudily v Izraeli obavy, a titulek listu South Shore Press to říká bez obalu: podpis Izrael vylekal.
Hypotéza: izraelská nevole se netýká ani tak diplomatického cukru v podobě normalizace jako spíš jaderného biče — schopnosti Saúdů obohacovat uran, byť čistě pro civilní účely, která by mohla zkrátit technickou cestu k jaderné zbrani a nahlodat izraelský regionální monopol. Pro tuto úvahu mluví, že se popisované znepokojení soustředí právě na civilní jaderné kapacity, nikoli na diplomatickou nabídku, jak uvádí Newsweek. Proti ní stojí fakt, že prameny konkrétní izraelskou výhradu nerozvádějí, takže přesný důvod zůstává otevřenou otázkou.
Co sledovat dál
- Odpověď Rijádu: zda Saúdská Arábie přijme uznání Izraele jako cenu za reaktory, nebo takové provázání rovnou odmítne.
- Krok Izraele: zda se popisované znepokojení promění v otevřený odpor, nebo ho rozptýlí americké bezpečnostní záruky.
- Palivový cyklus: nakolik — a zda vůbec — nechá Washington Saúdy ovládat obohacování uranu; tento rozhodující detail dosavadní zpravodajství zatím neobjasňuje.
Přínos je reálný: provázání dává všem třem hlavním městům důvod zůstat u jednacího stolu a normalizace, která unikala celé generaci vyjednavačů, je najednou znovu ve hře, a to s konkrétní pobídkou v pozadí. Stejně reálná je ale i křehkost celé konstrukce — táž podmínka, která může odemknout historickou dohodu, může obě jednání stejně snadno naráz zablokovat.
