Mara Whitlock Naše předchozí zpráva popisovala procedurální hlasování Senátu poměrem 86:12, kterým se otevřela cesta k projednávání zákona Sanctioning Russia Act of 2026, pojmenovaného po zesnulém senátorovi Lindsey Grahamovi. Vůdce senátní většiny John Thune teď tlačí na to, aby Senát o zákonu definitivně hlasoval ještě před letní přestávkou, která má začít kolem 6. srpna. Sněmovna reprezentantů se ale z přestávky vrátí až po tomto datu, takže prezident zákon podepíše nejspíš až v září, uvádí server OilPrice.
Mírnější cla, přesto citelná
Zákon by prezidentu Donaldu Trumpovi umožnil využít mimořádné ekonomické pravomoci a uvalit cla až do výše 100 procent na pět zemí, které nejvíce nakupují ruskou ropu a plyn, a také na ty, u nichž se prokáže, že pomáhají Moskvě obcházet stávající sankce, píše RFE/RL. Jde o ústup od dřívějšího návrhu, který hrozil plošným clem 500 procent na jakoukoli zemi nakupující ruská fosilní paliva – hrozbou, o které Evropská komise v roce 2025 prohlásila, že věří, že se jí vyhne, jak tehdy uvedla pro Euronews s odkazem na vlastní postupné omezování dovozu ruských fosilních paliv.
Zúžená verze zákona osvobozuje od cel země, jejichž nákupy ruského plynu nedosahují 15 procent celkového ruského vývozu plynu a které je dál aktivně omezují – laťka je nastavená tak, aby EU a Japonsko z dosahu cel vyňala, píše Al Jazeera. Výjimka se ale neuděluje automaticky a rozhodně neznamená konec závislosti na ruské energii. Nějakou formu ruské energie stále dováží dvanáct členských zemí EU – Maďarsko a Slovensko odebírají ruský plyn a ropu potrubím, zatímco Bulharsko, Česko, Maďarsko a Finsko se dál spoléhají na ruské jaderné palivo, uvádí Euronews. Podle stejného zdroje ani vlastní plán Evropské komise nepočítá s tím, že by dovoz ruské energie úplně skončil dřív než koncem roku 2027.
Demokraté mluví o trojském koni
Pochybnosti demokratů zákon zpomalily, ale nezastavily. Senátorka Maggie Hassanová namítá, že celní pravomoc zatíží americké firmy a spotřebitele, aniž by Ukrajině nijak zásadně pomohla vyhrát válku, píše RFE/RL. Kongresman Gregory Meeks, nejvýše postavený demokrat ve Výboru Sněmovny reprezentantů pro zahraniční věci, šel ještě dál: podle jeho prohlášení pro Výbor pro zahraniční věci nejde ani tak o sankční zákon, jako spíš o rozsáhlá zadní vrátka k dalším clům pro prezidenta Trumpa – včetně cel na evropské spojence, která by podle něj poškodila americké rodiny; označil to za „trojského koně pro celní pravomoci, které Trump opakovaně zneužíval". Jeho hlavní výhrada zní: Kongres nemá žádný nástroj, kterým by mohl jednotlivá cla zamítnout, a prezidentská pravomoc navíc nemá časové omezení.
Zkouška transatlantické jednoty
Zákon je jen dalším projevem tření, které se navenek tváří jako spolupráce. Washington a Brusel se letos opakovaně shodli na tom, že chtějí omezit Rusku příjmy – evropští představitelé v této souvislosti poukazovali na koordinaci zemí G7 ve francouzském Evianu jako na pozadí sankčního tlaku, píše The Hill – přestože Trumpova vlastní obchodní politika se zájmy EU prakticky neustále střetává. Celní mechanismus získal na významu poté, co Nejvyšší soud USA zrušil Trumpovu dřívější politiku recipročních cel, takže zákony na ochranu národní bezpečnosti, jako je právě tento, zůstávají jednou z mála zbývajících cest k plošným obchodním sankcím, uvádí Modern Diplomacy.
HYPOTÉZA: otevřená, časově neomezená celní pravomoc, formálně mířená na odběratele ruské energie, by Bílému domu mohla dát trvalou páku i pro obchodní spory s EU, které s Ukrajinou nijak nesouvisejí. Ve prospěch tohoto výkladu svědčí to, že pravomoc nemá datum konce ani nepodléhá kontrole Kongresu, jak vyplývá z Meeksova prohlášení výše, a že přichází v době, kdy ostatní celní nástroje administrativy narážejí na právní limity. Proti němu naopak svědčí to, že výjimky v zákoně byly od začátku napsané tak, aby EU a Japonsko z dosahu cel vynechaly, a senátoři z obou stran shodně tvrdí, že návrh byl záměrně zúžen po tlaku spojenců, píše OilPrice. Který z výkladů nakonec převáží, bude záležet míň na textu zákona a víc na tom, jak s ním Bílý dům naloží.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který byl v době procedurálního hlasování ve Washingtonu, řekl, že bylo „ctí být přítomen sčítání hlasů – zákon podpořilo 86 senátorů", cituje ho Al Jazeera. Sledovat se bude především to, zda se Thuneovi podaří dotáhnout konečné hlasování v Senátu před přestávkou 6. srpna, jak se k celním ustanovením, proti nimž se demokraté ohrazují, postaví Sněmovna reprezentantů, která se vrací až 31. srpna, a zda se nakonec i nějaký členský stát EU ocitne na špatné straně patnáctiprocentní hranice pro výjimku – až bude muset americké ministerstvo financí konkrétní země pojmenovat.
