Hamás v pátek potvrdil, že souhlasil s dohodou s Izraelem, na jejímž základě se hnutí odzbrojí výměnou za postupné stažení izraelských vojáků z Pásma Gazy, uvedla stanice France 24. Dohodu oznámil americký prezident Donald Trump, jehož mírový plán počítá s demilitarizací enklávy, píše list Neue Zürcher Zeitung.

Proč je to důležité: dosavadní pokusy o ukončení války v Gaze byly vždy jen příměřím – pozastavením bojů bez mechanismu, který by některou ze stran donutil vzdát se svého hlavního trumfu. Tento plán je jiný svou strukturou: váže ústupek Hamásu (zbraně) na ústupek Izraele (vojenskou přítomnost) do jediné, na sebe navazující výměny. Poprvé od začátku války jsou tak klíčové požadavky obou stran propojeny tak přímo.

Proč na mechanismu záleží víc než na samotném oznámení

Dohodu od těch předchozích odlišuje především posloupnost kroků: odzbrojení a stažení vojsk jsou pojaty jako dvě strany téže transakce, nikoli jako oddělené a na sobě nezávislé linie jednání. V dřívějších kolech rozhovorů chtěl Izrael záruky ohledně vojenských schopností Hamásu ještě předtím, než by se stáhl, zatímco Hamás žádal harmonogram stažení dřív, než by ustoupil ve věci zbraní – a tento pat jednání opakovaně blokoval. Právě propojení obou požadavků je podle Rushdiho Abualoufa, analytika stanice BBC pro Gazu, důvodem, proč lze tuto chvíli považovat za první věrohodný krok k ukončení války, a ne za další pouhou přestávku v bojích.

Plán se opírá o Trumpa, který na úplnou demilitarizaci Gazy vsadil celou svou blízkovýchodní strategii, píše Neue Zürcher Zeitung. Díky tomu za důvěryhodností plánu stojí nejen Izrael a Hamás, ale i Washington – pokud se postupné stahování zadrhne, politickou cenu ponese i Trumpova vlastní mírová iniciativa, nikoli jen obě strany konfliktu. To je jiná motivační struktura, než jakou měly dřívější zprostředkovatelské pokusy, kdy se vnější aktéři mohli po podpisu dočasného příměří od dalšího vývoje jednoduše odstřihnout, aniž by nesli odpovědnost za jeho naplnění.

Otevřeně o výhradách

  • Palestinci přijali oznámení bez velkého nadšení, uvádí Rushdi Abualouf ze stanice BBC – obyvatelstvo unavené lety dohod, které se zhroutily dřív, než se vůbec začaly naplňovat.
  • "Potvrzená dohoda" a "dokončené odzbrojení" nejsou totéž: podle dostupných informací jde zatím o závazek k procesu, ne o hotové předání zbraní nebo završené stažení vojsk.
  • Slovo "postupné" v sobě skrývá hodně: fázované stahování vytváří řadu bodů, v nichž může kterákoli strana jednání zablokovat, znovu otevřít, nebo od něj zcela odstoupit.

Samotná skutečnost, že Hamás je ochoten veřejně potvrdit závazek k odzbrojení – něco, co po celou dobu války odmítal – naznačuje, že na hnutí musí doléhat reálný tlak, ať už jde o vojenské vyčerpání, náklady spojené se správou Gazy, nebo diplomatickou izolaci. Tomu nasvědčuje i to, že hnutí dosud považovalo svůj arzenál za nedotknutelné téma a že přiznat se k dohodě doma pro něj představuje politické riziko. Proti tomu ale mluví skutečnost, že samotné potvrzení dohody Hamás nic nestojí, pokud se její plnění dá zpomalovat nebo svalovat na neplnění závazků ze strany Izraele – stejný vzorec ostatně popisuje i reportáž BBC o dřívějších ztroskotaných příměřích.

Co sledovat dál

  1. Zda bude zveřejněn konkrétní harmonogram a mechanismus ověřování jednotlivých kroků stahování a odzbrojení, nebo dohoda zůstane jen deklarací záměru.
  2. Jak se bude v nadcházejících týdnech měnit nálada mezi Palestinci v Gaze podle toho, zda se realizace rozeběhne, nebo uvázne.
  3. Zda budou jmenováni další regionální či mezinárodní garanti nebo pozorovatelé procesu – právě přítomnost, nebo naopak absence vymáhacího mechanismu odliší tuto dohodu od těch dřívějších, které ztroskotaly.