Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který podporuje české zemědělství a lesnictví, podal žaloby na 28 dceřiných firem Agrofertu a požaduje po nich vrácení zemědělských dotací. Podle seznamu, který získal iROZHLAS.cz, se částky u jednotlivých firem pohybují od zhruba 100 tisíc do 2,5 milionu korun a fond celkem žádá zpět více než 22 milionů korun.

Důvod, který PGRLF uvádí, zní na první pohled jednoznačně: platby měly porušit český zákon o střetu zájmů, jehož smyslem je zabránit tomu, aby veřejní činitelé směrovali veřejné peníze do firem, na kterých mají podíl. Vedení Agrofertu s tímto výkladem nesouhlasí a trvá na tom, že firmám podpora náležela — uvádí iROZHLAS.cz.

Jak žaloby fungují

Zákon o střetu zájmů obecně vylučuje veřejného činitele z rozhodování — včetně přidělování dotací — pokud by z něj měl prospěch on sám nebo firma, kterou ovládá. Agrofert byl kvůli podobným obavám před lety vložen do svěřenského fondu, české i unijní orgány ale majetkové propojení dál považují za právně nedořešenou otázku, nikoli za uzavřenou záležitost. Touto logikou PGRLF zdůvodňuje všech 28 žalob, ale vztahuje ji vždy k jednotlivé dotační platbě konkrétní dceřiné firmě, ne k celému koncernu najednou — proto jsou částky u jednotlivých případů poměrně nízké, přestože jejich součet přesahuje 22 milionů korun, píše iROZHLAS.cz.

Hypotéza: žaloby PGRLF mohou být tuzemskou náhradou za širší otázku, kterou Brusel dosud nevyřešil — zda se pravidla platná pro evropské dotace dají vymáhat i vůči firmám napojeným na úřadujícího premiéra. Nasvědčuje tomu, že fond vychází ze stejné logiky vyloučení kvůli střetu zájmů, o niž se roky opírá i zájem Evropské komise o evropské dotace pro Agrofert — jen ji uplatňuje formou 28 samostatných žalovatelných nároků místo jednoho symbolického gesta, tedy konstrukcí, která má obstát u soudu firmu po firmě. Proti této hypotéze ale mluví to, že podle dostupných zdrojů jde o domácí soudní spor podle domácího zákona o střetu zájmů, ne o řízení Evropské komise, a navíc není jasné, zda sporných 22 milionů korun pochází z evropských, nebo čistě národních dotačních titulů. Mezinárodní přesah je tak spíše odvozenou úvahou než potvrzeným faktem.

Co to znamená, pokud jste…

  • Dceřinou firmou Agrofertu jmenovanou v žalobě: čelíte občanskoprávnímu nároku na vrácení konkrétní částky, kterou s vámi fond ve svém seznamu spojuje samostatně, ne s Agrofertem jako celkem.
  • Českým nebo unijním úředníkem, který spor sleduje: výsledek ukáže, zda zjištění státního fondu o porušení pravidel obstojí před soudem proti obraně největšího agropotravinářského koncernu v zemi, který si může dovolit špičkové právníky.
  • Někým, kdo sleduje bruselský spis o Babišovi: jde jen o dílčí signál o vymahatelnosti pravidel, ne o jeho rozuzlení — ukazuje, že domácí instituce dokáže na střet zájmů reagovat, což je ale něco jiného než vymáhání na úrovni EU a v žádném případě to takové vymáhání nenahrazuje.

Co bude dál

Všech 28 žalob teď leží u soudů a Agrofert podle iROZHLAS.cz naznačil, že se bude bránit, a peníze bez boje nevrátí. Otevřené zůstává, jak soudy poměří zjištění o střetu zájmů s tvrzením Agrofertu, že dotace byly oprávněné, zda spor vyvolá i paralelní krok unijních auditorů a zda by případný neúspěch dceřiných firem u soudu vytvořil precedens pro další vymáhání i mimo těchto 28 společností.

Tento článek je obecná informace, ne právní rada. Popisuje pravidla a zveřejněná fakta, nepředjímá výsledek probíhajících soudních sporů ani žádného řízení na úrovni EU.