AKTUALIZACE – navazujeme na naši dřívější zprávu: AI Recorder Found in Czech Cabinet Room — and Sat in a Drawer for Weeks

Majitel chytrého nahrávacího zařízení, které se našlo v jednací síni české vlády, je znám: jde o ministra sportu a prevence Borise Šťastného (Motoristé), píše Novinky.cz. O nálezu zařízení a týdnech, kdy leželo nevyzvednuté v zásuvce, než na něj někdo veřejně upozornil, jsme informovali dříve.

Co je nového

Otázka "čí je to zařízení" se posunula k otázce "proč to stát nedokázal zjistit sám". Podle Seznam Zpráv se bezpečnostnímu aparátu Úřadu vlády, který spadá pod Tünde Barthu, přibližně půl roku nedařilo zjistit, že majitelem zařízení je člen vlády. Šťastný se podle serveru přihlásil sám, a to až poté, co Seznam Zprávy zveřejnily výsledky svého šetření.

Zaměstnanci Úřadu vlády zařízení našli přímo v jednací síni – tedy v sále, kde se probírají i utajované informace, uvádí Novinky.cz. Jde o chytrý diktafon, který zvuk odesílá na internetové servery a z nahrávek pak vytváří písemné přepisy, píše server dále. Šťastný podle Novinek tvrdí, že zařízení prostě ztratil.

Proč je bezpečnostní selhání horší než samotný diktafon

Zapomenutý diktafon je trapas jednoho nepozorného politika. Bezpečnostní systém, kterému přibližně půl roku trvalo zjistit, komu zařízení patří, přestože do jednací síně má přístup jen úzký a dobře známý okruh lidí, je problém úplně jiného řádu. Okruh možných majitelů přitom nikdy nebyl široký – ministři, vysocí úředníci a prověřený personál s přístupem do místnosti. Přesto bylo podle Seznam Zpráv k identifikaci nakonec potřeba, aby se ministr přihlásil sám, a to až po zveřejnění v médiích.

V tom se skrývají dvě různá selhání. Ministr si do místnosti pro jednání o utajovaných věcech zjevně přinesl síťové nahrávací zařízení, které odesílá zvuk mimo budovu – a u dveří ho zjevně nikdo nezachytil. A když se zařízení později našlo, vlastní bezpečnostní prověrka Úřadu vlády majitele nedohledala vlastními kanály; spolehla se na dobrovolné přiznání, k němuž ministra donutila až novinářská práce.

Otevřené otázky

  • Proč se bezpečnostnímu aparátu Úřadu vlády, vedenému Tünde Barthou, nedařilo majitele dohledat vlastními silami téměř půl roku
  • Zda diktafon zachytil a na externí servery odeslal i některé rozhovory z jednací síně a zda byla tato data prověřena či zajištěna
  • Jaká pravidla – pokud vůbec nějaká – upravují kontrolu elektroniky vnášené do jednací síně a zda se po tomto případu změní
  • Zda Šťastného kromě samotného přiznání čeká i nějaký formální či politický důsledek

HYPOTÉZA: jde především o selhání kontrolních postupů, ne jen o lidské pochybení

Hlavní příčinou je podle všeho spíše chybějící postup než selhání jednotlivce – Úřad vlády pravděpodobně nemá funkční protokol pro kontrolu osobní elektroniky vnášené do jednací síně ani pro zpětné dohledání majitele nalezeného zařízení. Nasvědčuje tomu, že síťový diktafon ležel v místnosti pro utajovaná jednání měsíce nepovšimnut a k identifikaci nakonec vedlo novinářské šetření, nikoli vnitřní bezpečnostní proces, jak popisují Seznam Zprávy. Proti tomu ale stojí fakt, že dostupné zprávy nepopisují, jaké kontrolní postupy vlastně existují nebo byly použity – selhání tak stejně dobře mohlo jít o ojedinělé pochybení v jinak funkčním systému. Bez dalších informací o vnitřních postupech úřadu zůstává tato hypotéza nepotvrzená.

Co sledovat dál

  • Zda Úřad vlády nebo kancelář Tünde Barthy veřejně vysvětlí, proč identifikace trvala tak dlouho
  • Případné vyjádření úřadu premiéra nebo koaličních partnerů k bezpečnostním postupům při vnášení zařízení do jednací síně
  • Zda opozice případ využije k tlaku na širší prověrku bezpečnostní praxe Úřadu vlády
  • Další zprávy o tom, co zařízení případně nahrálo a kam se tato data dostala