Dva měsíce. Tolik času právě dal český prezident Západu na to, aby donutil Rusko usednout k mírovým jednáním — a zatímco v zahraničí stanovoval lhůty, jeho ministr obrany doma přiznával, že o penězích na zbraně pro Ukrajinu ho vlastní vláda předem neinformovala.

Krátké připomenutí, kde jsme skončili: na summit NATO v Ankaře přijelo Česko fakticky se dvěma zahraničními politikami — prezidenta Petra Pavla a vlády. Obě větve tohoto rozkolu nyní přinesly něco mnohem konkrétnějšího.

Prezident spouští odpočet

Pavel britskému deníku The Telegraph řekl, že spojenci mají poslední dva měsíce na to, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli ho zahájit mírová jednání s Ukrajinou, napsal server Lidovky.cz. Alternativou je podle shrnutí rozhovoru na Novinkách.cz masivní eskalace konfliktu.

Termín není náhodný. V Rusku se 20. září konají parlamentní volby a Pavel varuje, že po nich by Vladimir Putin mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci, uvedl server iROZHLAS.

Zdůvodnění onoho data je naše interpretace, nikoli Pavlův citát: mobilizace je krok, za který platí cenu i řízený politický systém, a vůdce si ho proto dovolí až ve chvíli, kdy má volby bezpečně za sebou. Ze září se tak stává měsíc, kdy se tato válka buď začne zmenšovat směrem k jednacímu stolu, nebo naopak výrazně naroste.

Mezitím v Praze: ministr, kterému nikdo nic neřekl

Ministr obrany Jaromír Zůna, který ve vládě sedí za SPD, řekl Deníku N, že o rozhodnutí přesměrovat peníze na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu nevěděl dříve, než odletěl na summit NATO, uvedl iROZHLAS.

A přesto ho hájí. Částka je podle něj symbolická, její výši ale odmítl upřesnit, napsaly Seznam Zprávy. Tím se dostal do přímého sporu se šéfem vlastní strany: Tomio Okamura se proti převodu postavil, informoval server iDNES.cz, a SPD protestuje a žádá, aby se věcí zabývala koaliční rada, podle iROZHLASu.

Proč takové pozdvižení kvůli jednomu „symbolickému“ převodu? Protože vláda ANO, SPD a Motoristů dosud odmítala dát na zbraně pro Ukrajinu jakékoli peníze, připomíná iROZHLAS. Právě tato hranice se nyní překračuje — potichu a zjevně bez vědomí ministra, do jehož rozpočtu peníze patří.

Jedna země, dvě politiky vůči Ukrajině

Položíme-li oba příběhy vedle sebe, přestává být rozkol z Ankary pouhým dojmem a stává se politikou. Prezident v zahraničních médiích říká, že Západu zbývají na jednání týdny; část vládní koalice se mezitím pře o to, zda má Česko na zbraně posílat vůbec nějaké peníze.

Hypotéza: převod byl načasován k summitu tak, aby spojenci viděli alespoň symbolický český pohyb v ukrajinské otázce, a SPD zůstala mimo hru. Pro tuto verzi mluví, že se Zůna o rozhodnutí dozvěděl zhruba v době odletu na summit, že výše částky zůstává nezveřejněná a že SPD reagovala okamžitým protestem. Proti ní stojí fakt, že žádná z citovaných zpráv neuvádí, kdo rozhodl a proč — záměr tedy zůstává neprokázaný.

Má vás to zajímat?

Ano, hned dvakrát. Má-li Pavel pravdu, rozhodnou příští dva měsíce o tom, zda válka zamíří k jednáním, nebo ke všeobecné mobilizaci — a to není české téma, to se týká všech. A doma je spor o peníze na zbraně prvním skutečným testem toho, zda tato koalice vůbec dokáže držet jednotnou politiku vůči Ukrajině.

Co sledovat dál: zasedání koaliční rady, na které chce SPD převod přenést; zda Okamura přitvrdí nad rámec protestů; ruské parlamentní volby 20. září a případné signály mobilizace po nich; a také to, zda si Pavlův dvouměsíční odpočet osvojí i další lídři NATO — nebo zůstane osamoceným českým varováním.