Donald Trump přijel ve středu na summit NATO v Ankaře se vzkazem pro jednoho konkrétního spojence: podle stanice France 24 americký prezident pohrozil, že Spojené státy zastaví veškerý obchod se Španělskem – kvůli výši madridských výdajů na obranu a kvůli tomu, že země odmítla podpořit Washington ve válce s Íránem.

Španělsko je ztracený případ. Už s ním nechceme dělat žádné obchody.

Donald Trump při příjezdu na summit NATO v Ankaře, citovala ho France 24

Jedna strukturální okolnost ovšem mění bilaterální vyčinění v problém celého kontinentu: čistě americko-španělské obchodní vztahy, které by šlo přerušit, neexistují. Obchodní politika patří mezi výlučné pravomoci Evropské unie – o clech, obchodních dohodách i odvetných opatřeních se rozhoduje v Bruselu za všech 27 členských států, nikoli v národních metropolích. Jakýkoli americký krok namířený proti španělskému zboží by tak právně i fakticky mířil na jednotný trh EU a odpověď by nepřišla z Madridu, nýbrž od Evropské komise.

Summit plný protikladů

Hrozba zazněla uprostřed summitu, který jinak přinesl výsledky. Deník The Washington Times píše, že Trump nejprve Španělsku a dalším spojencům vyčítal, že v otázce obranných výdajů netáhnou za jeden provaz – a na závěr dvoudenního jednání pak vyzdvihl „ohromnou jednotu“ aliance, zatímco Spojené státy výrazně posílily schopnost Ukrajiny bránit se Rusku. Španělský premiér Pedro Sánchez na obchodní hrozbu veřejně reagoval, uvedla France 24.

Právě tento sled – ráno si podat jednoho spojence, večer oslavovat jednotu – je poctivým shrnutím Ankary. Aliance zůstala pohromadě a odsouhlasila pro Kyjev něco podstatného, na jižním křídle si ale odnáší otevřenou ránu.

Proč na tom záleží

Zaprvé se posunula eskalační logika sporu. Hádka o výši příspěvků do NATO je známý terén; jakmile se ale propojí s hrozbou úplného zastavení obchodu, přesouvá se konflikt na půdu klíčových unijních institucí a nutí Brusel řešit alianční roztržku jako otázku obchodní politiky. Zadruhé přichází v křehkou chvíli: Mezinárodní měnový fond právě snížil odhad světového růstu pro rok 2026 na tři procenta – letos již podruhé – s odkazem na „nejistotu a rizika“ plynoucí z války s Íránem, byť na rok 2027 očekává oživení. Obchodní střet mezi USA a EU by tak dopadl na ekonomiku, kterou fond už nyní považuje za oslabenou.

Blaf, nebo skutečná politika?

Nabízí se hypotéza, že hrozba je spíše vyjednávací pákou než rozjetou politikou. Svědčí pro ni fakt, že Trump ještě na témže summitu obrátil a chválil „ohromnou jednotu“ NATO (Washington Times) – schéma „nejdřív vyhubovat, pak obejmout“ odpovídá nátlakové taktice lépe než připravenému embargu. Proti ní mluví to, že výhrady popsané France 24 jsou konkrétní a nevyřešené – obranné výdaje plus španělský postoj k válce s Íránem – a o žádném zmírnění hrozby zatím nikdo neinformoval. Argumenty pro čtení „jde o blaf“ jsou tedy jen středně silné, nikoli průkazné.

Co zůstává nejasné

  • Zdroje neuvádějí, co přesně Sánchez v reakci řekl – pouze že reagoval.
  • Nebyl popsán žádný mechanismus, právní nástroj ani časový plán, jak by se obchod „zastavil“ – hrozba zatím zůstává v rovině rétoriky.
  • Podrobnosti posílení ukrajinské obrany dohodnutého na summitu dostupné zpravodajství neupřesňuje.

Co sledovat

  • Zda Evropská komise oficiálně zareaguje – to by byl první signál, že EU bere věc jako obchodní spor, a ne jen jako summitové divadlo.
  • Případný krok Madridu u obranných výdajů, který by oběma stranám umožnil prohlásit roztržku za urovnanou.
  • Zda Washington po slovech přistoupí k jakémukoli konkrétnímu obchodnímu opatření.
  • Příští prognózu MMF: třetí snížení odhadu by cenu každé nové obchodní hrozby ještě zvýšilo.