Vladimir Putin se chystá poslat do bojů na Ukrajině dalších 30 000 severokorejských vojáků – a podle jiné verze o jejich vyslání Rusko Pchjongjang oficiálně požádalo. Právě takové tvrzení dnes ráno koluje agenturním zpravodajstvím a jak The Independent, tak South China Morning Post je připisují jedinému muži – ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Pojďme to prověřit.

Proč na tom záleží: pokud tvrzení obstojí, získá pozemní válka v Evropě posily z druhého konce planety – od jaderně vyzbrojeného východoasijského státu, který dodává vojáky ve velkém a na oplátku sbírá bojové zkušenosti i vliv. Kvůli jedinému číslu se vyplatí zpomalit.

Co se vlastně tvrdí

Obě zprávy přitom nepopisují totéž. SCMP mluví o žádosti – Rusko prý po Severní Koreji chce 30 000 vojáků navíc. Verze deníku The Independent má blíž k rozhodnutí, které už je v pohybu: Putin se „chystá" je „poslat do bitvy". Žádost, příprava a samotné nasazení jsou tři různé věci a právě v prostoru mezi nimi se skrývá nejistota. Společné mají obě verze jen to číslo a jeho původ.

Co říkají důkazy

Ať vezmeme kteroukoli z obou zpráv, obě končí ve stejném bodě: u vlastních slov Zelenského. V dostupných materiálech nenajdeme žádné satelitní snímky, žádný zachycený rozkaz ani potvrzení od tajných služeb Jižní Koreje, USA či NATO – tedy od institucí zvenčí, které tento vztah dosud sledovaly. Tvrzení to samo o sobě nevyvrací. Kyjev má o dění na frontě lepší přehled než kdokoli jiný a o severokorejské účasti měl v minulosti zpravidla pravdu. Když ale hlava jednoho z válčících států mluví o budoucích záměrech protivníka, jde o tvrzení, nikoli o doložený přesun vojsk. A že je přebírají dvě redakce, ještě neznamená dva zdroje.

Komu prospěje, když tomu uvěříte

Kyjev má jasný a legitimní zájem na tom, aby západní veřejnost přijala za své, že už nejde o válku dvou zemí. Zahraniční expediční sbor o síle 30 000 mužů je argumentem pro víc protivzdušné obrany, víc munice a tvrdší sankce vůči Pchjongjangu – tedy pro všechno, co Ukrajina chce. Ta pobídka ovšem neznamená, že se Zelenskyj mýlí; tvrzení může být účelové a zároveň pravdivé. Znamená to jen, že dokud číslo nepotvrdí nezávislá instituce, je namístě brát ho jako přesvědčování. Moskvě a Pchjongjangu zase prospívá už samotný dojem prohlubující se osy, ať tohle konkrétní číslo před důkazy obstojí, nebo ne: strašení nic nestojí.

Verdikt

Že Zelenskyj tvrzení vyslovil: jisté. Že se 30 000 severokorejských vojáků skutečně nasazuje: neprokázané – ne vyvrácené, ale kromě jeho slov to v těchto zprávách nic nepodkládá. A podání, které z údajné žádosti dělá hotovou věc: zavádějící, pokud se opakuje bez této výhrady.

Širší souvislosti

Hypotéza: jde o další krok ve vztahu Moskvy a Pchjongjangu, který se posouvá od nahodilých prodejů zbraní k trvalému vojenskému partnerství. Ve prospěch mluví konkrétnost čísla 30 000 a to, že tvrzení navazuje na dřívější kyjevská obvinění ze severokorejské účasti, místo aby si nějakou účast vymýšlelo. Proti stojí podezřele kulaté číslo, absence jakéhokoli potvrzení a fakt, že „chystat se" popisuje úmysl, který se nemusí nikdy naplnit. Síla argumentu: slabá až střední, dokud nepřijde potvrzení zvenčí.

Co sledovat dál

  • Zda tajné služby Jižní Koreje, USA nebo NATO číslo 30 000 potvrdí – anebo je potvrdit potichu odmítnou.
  • Zda se formulace posune od „chystání se" k potvrzenému překročení hranic.
  • Jak zareagují Pchjongjang a Moskva: popření, mlčení i nepřímé potvrzení mají každé svou výpovědní hodnotu.
  • Zda se číslo v dalších převyprávěních začne posouvat – pohyblivé číslo bývá spíš odhadem než skutečným počtem.