Saúdská Arábie se připojila k americkým silám při úderu na iráckou milici napojenou na Írán — poprvé se tak Rijád na leteckých akcích podílí přímo, a ne jen v podpůrné či diplomatické roli, píše The Washington Post. Útoky z 29. července přicházejí v okamžiku, kdy se podle France 24 blízkovýchodní válka šíří za hranice Íránu a zasahuje i jeho zástupné síly. Velká Británie zároveň usiluje o vytvoření mnohonárodní námořní koalice, která by měla chránit lodní dopravu procházející Hormuzským průlivem.
V předchozím článku jsme popsali, jak se rozpadla íránská pauza po příměří: následoval překvapivý raketový úder Íránu, společné americko-saúdské nálety na cíle milicí v Iráku a zadržení tankerů v Hormuzském průlivu. Přímé americké údery na íránské území od té doby podle France 24 na čas polevily, zatímco se do konfliktu stále víc zapojují Teheránovi spojenci v Jemenu a jinde.
Proč na tom záleží
Od naší poslední zprávy se změnily tři věci a společně ukazují spíše na dlouhodobější a širší konflikt než na ohraničenou přestřelku. Zaprvé, saúdská účast už není nepřímá — vlastní síly Rijádu udeřily 29. července po boku Washingtonu, píše Washington Post. Zadruhé, terčem už není samotné íránské území, ale jeho síť spojenců v Iráku, do níž se čím dál víc zapojují i jemenští spojenci, uvádí France 24 — boj proti íránským raketám a jaderným zařízením se tak mění v boj proti celé regionální síti milicí. Zatřetí, britská snaha o námořní koalici v Hormuzu už nechrání jen cíle spojené s Íránem nebo jeho spojenci, ale samotný průliv — jde tedy o posun od jednotlivých úderů k trvalé vojenské přítomnosti nad jednou z nejdůležitějších světových ropných tras.
Hypotéza: Saúdský posun od pozorovatele k přímému účastníkovi patrně odráží úvahu Rijádu, že hrozba ze strany iráckých spojenců Íránu už převažuje nad rizikem odvety proti saúdskému území. Nasvědčuje tomu, že království dosud svou účast na úderech proti cílům napojeným na Írán drželo v nepřímé rovině, a přímé zapojení do náletů 29. července, jak popisuje Washington Post, je odklonem od tohoto vzorce. Proti tomu ale stojí fakt, že žádný ze zdrojů nevysvětluje, co se v úvahách Rijádu změnilo, jak byly údery koordinovány ani jaká konkrétní hrozba je vyvolala — důvody saúdského kroku tak zůstávají nepotvrzené.
Co zatím nevíme
- Kdo přesně tvoří iráckou milici napadenou 29. července a jak je organizovaná
- Počty obětí či rozsah škod způsobených společnými americko-saúdskými údery
- Které další země by se kromě Británie k námořní koalici v Hormuzu přidaly a zda se zapojí i státy Zálivu jako Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty
- Časový plán, mandát nebo pravidla nasazení navrhované koalice
Co sledovat dál
- Zda britská námořní koalice nabude konkrétní podobu s jasně stanoveným seznamem zúčastněných flotil
- Zda přímá saúdská účast na úderech vyvolá odvetu proti saúdskému území nebo ropné infrastruktuře
- Zda Íránem podporované síly v Jemenu v reakci na rozšiřující se kampaň eskalují útoky proti lodní dopravě
- Další případné zadržení tankerů či incidenty v Hormuzském průlivu, které by v praxi prověřily smysl chystané koalice