AKTUALIZACE — text navazuje na naše dřívější zpravodajství: Íránská válka se zklidňuje – a pocítit to můžete nejdřív u pumy

V předchozím textu jsme popisovali válku, která vypadala na ústupu: útoky prakticky ustaly a hlavním rizikem pro ceny energií se zdál být spíše pozvolný posun než náhlý šok. Ten klid ale stál na tom, že palbu zastaví všichni tři aktéři najednou — Írán, jím podporované milice i Washington. Tento předpoklad nevydržel ani pár dní.

Co se zlomilo přes noc

Spojené státy podle deníku Guardian zachytily a sestřelily „překvapivý“ íránský raketový útok na své síly na Blízkém východě — a ukončily tak klid, který vydržel několik týdnů. Jen o pár hodin později zaútočily americké a saúdské stíhačky na íránem podporované milice v Iráku, píše se v živém zpravodajství France 24; předcházely tomu více než dvě desítky dronových útoků těchto skupin za poslední dny. Podle stejné zprávy k tomu ve středu brzy ráno íránské revoluční gardy zasáhly a zastavily tři ropné tankery v Hormuzském průlivu — už ne přes prostředníky, ale přímým úderem proti lodní dopravě v jedné z nejsledovanějších úžin světa.

Rudé moře: potíže se šíří dál

Provoz kontejnerových lodí a tankerů přes Rudé moře klesl o dalších 50 procent a narušení se podle Cyprus Shipping News „šíří“ do celé lodní sítě. Doprovodná zpráva téhož serveru varuje, že pokračující útoky Húsíů živí obavy z rozšíření konfliktu po celém Blízkém východě a z dalších hospodářských škod v globálním měřítku.

Proč na tom záleží

Iráckém území, Hormuzském průlivu a lodní trase Rudým mořem — na všech třech místech hoří najednou, a to poté, co trhy ještě před pár týdny začínaly počítat s uklidněním. Fyzicky zastavené tankery v Hormuzu a propad průjezdů Rudým mořem na polovinu nejsou symbolická gesta — přímo ovlivňují pohyb ropy a kontejnerového nákladu, a právě proto energetické i lodní trhy znovu přeceňují riziko, které ještě nedávno sláblo.

Širší souvislosti

List The National situaci pojmenovává bez obalu otázkou „Proč se íránská válka rozšiřuje“ — už samotné takové zarámování napovídá, že se o dění nyní píše jako o eskalaci, ne o utišení. Irák, Jemen a zálivové vodní cesty jsou tři odlišná bojiště se třemi odlišnými skupinami ozbrojených aktérů a dostupné zdroje nepotvrzují, že by za všemi třemi ve stejném okně stálo jediné velení.

HYPOTÉZA: téměř souběžné načasování — raketový úder na americké síly, odvetné nálety na irácké milice, zadržení tankerů v Hormuzu a sílící akce Húsíů v Rudém moři, to vše během zhruba 24 až 48 hodin — naznačuje, že Teherán možná vede koordinovaný tlak najednou přes své spřátelené milice i vlastní síly a testuje, jak daleko může zajít, než se přepíše rámec příměří. Pro tento výklad svědčí těsné časové sepětí událostí popsaných výše i osvědčený íránský vzorec, kdy vlastní síly doplňuje spřátelenými milicemi. Proti němu naopak stojí to, že zdroje nedokládají íránské řízení rozhodování Húsíů ani iráckých milic a že každá fronta má vlastní místní příčiny — válka v Jemenu trvá déle než toto příměří a dronové útoky iráckých milic mohou stejně tak odrážet vnitřní frakční spory jako přímé rozkazy z Teheránu. Zůstává to otevřenou otázkou, ne potvrzeným faktem.

Co sledovat dál

  • Zda USA a Saúdská Arábie znovu zaútočí na milice v Iráku, nebo zda se je pokusí zkrotit sama bagdádská vláda
  • Další případné íránské akce proti tankerům v Hormuzském průlivu a reakci vlajkových států, případně nasazení námořních doprovodů
  • Zda se propad průjezdů Rudým mořem ustálí na minus 50 procentech, nebo se bude dál prohlubovat
  • Zda Írán či USA naznačí návrat k podmínkám příměří popsaným v naší dřívější zprávě, nebo zda budou pauzu považovat za u konce