AKTUALIZACE — navazujeme na náš dřívější text: Írán pohřbívá Chameneího v Mašhadu — a možná i teokracii, kterou vedl

V předchozím článku jsme psali o odkládaném pohřbu Alího Chameneího, zabitého při leteckém úderu, a o nejistotě kolem nástupnictví, protože na jeho místo měl usednout syn Modžtaba. Pohřeb se od té doby v pátek konečně uskutečnil v Mašhadu — ovšem na pozadí nových bojů, nikoli čtyřměsíčního příměří, které do té doby drželo.

Co je nového

Chameneího rakev zahalená vlajkou byla v pátek vnesena do svatyně Imáma Rezy v Mašhadu za přítomnosti davů shromážděných venku a modliteb, více než čtyři měsíce po jeho smrti při leteckém útoku, píše France 24. Jeho syn a určený nástupce Modžtaba Chameneí se podle stejné zprávy na obřadu veřejně neobjevil.

Pohřeb se přitom neodehrál v klidu. Podle France 24 mu předcházely dva dny vzájemných útoků mezi USA a Íránem, které znovu vyvolaly obavy z plnohodnotného návratu k válce mezi Washingtonem a Teheránem. Agentura Reuters pak samostatně uvádí, že Írán oznámil zásah amerických vojenských cílů v Zálivu — jde o vůbec první íránské tvrzení o přímém útoku na americké síly od chvíle, kdy začalo platit dřívější příměří.

Žádný z obou zdrojů zatím neuvádí počty obětí, konkrétní zasažená zařízení v Zálivu ani to, která strana vystřelila jako první. Kdo aktuální eskalaci vlastně vyvolal, tedy zůstává otevřené a k otázce se vrátíme, jakmile se objeví další informace.

Proč na tom záleží

Že příměří přežilo smrt muže, kolem něhož bylo v podstatě postavené, a zhroutilo se až v den jeho pohřbu, těžko může být náhoda, kterou by šlo přejít mlčením. Obřad soustředil íránskou bezpečnostní elitu, duchovenstvo i davy lidí na jedno místo, do Mašhadu, a to v okamžiku maximální symbolické zranitelnosti — přesně ve chvíli, kdy by k jednání měl motiv jak vnější aktér demonstrující sílu, tak vnitřní frakce snažící se narušit nástupnictví. To, že se Modžtaba Chameneí veřejnosti vyhnul, jak píše France 24, může stejně dobře svědčit o opatrnosti kolem obrazu nástupnictví jako o reálné bezpečnostní obavě spojené s obnovenými boji.

Pokud se íránské tvrzení o zásahu amerických vojenských cílů v Zálivu potvrdí, jde o zásadní posun: americké síly v regionu — a zálivské státy, které je hostí — se tak dostávají do dosahu konfliktu, jenž se dosud odehrával především na íránském a izraelském území. Případný dlouhodobý střet USA s Íránem v této oblasti by přitom zasáhl lodní dopravu v Zálivu, americké dohody o základnách s Katarem, Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty i vývoj cen ropy na světových trzích.

Hypotéza: příměří padlo proto, že Chameneího smrt připravila obě strany o jediného aktéra, kterému věřily při jeho vymáhání

Pro tuto úvahu svědčí to, že boje se obnovily ve stejném období jako pohřeb, jak píše France 24, a že Modžtabova absence na veřejnosti naznačuje, že nástupnictví ještě není natolik ustálené, aby dokázalo zaštítit dodržování příměří. Proti tomu ale mluví fakt, že zdroje mezi pohřbem a útoky nedokládají žádnou příčinnou souvislost, jen časovou blízkost — souběh může být náhodný, případně se pohřeb mohl stát pouhou příležitostí k útoku, nikoli jeho příčinou.

Co sledovat dál

  • Zda se Modžtaba Chameneí v dalších dnech po pohřbu veřejně vyjádří nebo objeví — napoví to, jestli se nástupnictví upevňuje, nebo je zpochybňováno
  • Zda Washington íránské tvrzení o zásahu amerických vojenských cílů v Zálivu potvrdí, nebo popře, a jaký odvetný postup případně zvolí
  • Zda se arabské státy Zálivu hostící americké jednotky od eskalace veřejně distancují, jak to udělaly při předchozích kolech napětí mezi USA a Íránem
  • Zda dvoudenní útoky zůstanou ohraničené, nebo se rozšíří na íránskou jadernou či energetickou infrastrukturu, což by znamenalo další stupeň eskalace nad rámec dosud hlášených vojenských výměn