Eleanor Danby Když se tři a půl stovky odborníků na zahraniční politiku mají na stupnici od nuly do sta vyjádřit, jak soudržná bude do roku 2035 globální správa umělé inteligence, vyjde jim medián pouhých 29 bodů. Ptát se hackerských jednotek napojených na státy, zda na vznik takových pravidel čekají, než začnou generativní modely zapojovat do svých útoků, je zbytečné - odpověď na ni dala už sama praxe první poloviny roku 2026: nečekají. Tento týden vyšly tři nezávislé zprávy - jedna mapuje smýšlení expertů, další dvě popisují, co protivníci skutečně dělají v sítích a ve válečných scénářích - a všechny popisují tentýž jev z jiného úhlu. Schopnosti umělé inteligence rostou rychleji než jakákoli instituce, která by je měla krotit, a propast mezi oběma už dávno není jen tématem politických debat. Je to strategická skutečnost, se kterou už dnes počítají státy, hackeři i plánovači obrany.
Verdikt tří stovek expertů
Rada pro zahraniční vztahy (CFR) mezi dubnem a červnem 2026 oslovila přes 350 odborníků na zahraniční politiku - akademiky, bezpečnostní specialisty, technology a právníky, většinou z vlastních řad a spřízněné sítě Council of Councils. Měli do roku 2035 odhadnout dvě veličiny: nakolik se nejvyspělejší umělá inteligence soustředí v rukou několika málo hráčů a nakolik bude soudržná správa, která se kolem ní vytvoří (CFR). V otázce správy panovala mezi respondenty nezvykle jasná shoda, ačkoli se v téměř všem ostatním rozcházeli: přes 80 procent ohodnotilo očekávanou soudržnost pod 50 ze sta bodů, 52 procent dokonce pod 30. Průměr vyšel na 32, medián na 29 - lidé, jejichž profesí je přemýšlet o světovém řádu, se tedy shodují, že v této oblasti žádný řád nevznikne. Jen 5 procent si myslí, že vnitrostátní instituce drží krok s technologií (CFR).
Vzorek je zjevně jednostranný: 84 procent respondentů pochází ze Severní Ameriky a 41 procent je starších 65 let, takže průzkum spíš odráží smýšlení washingtonské a bruselské zahraničněpolitické scény než globální názor (CFR). Na hlavní zjištění to ale příliš nemění. I lidé, kteří sami stojí u zrodu pravidel pro umělou inteligenci, nevěří, že taková pravidla nakonec obstojí.
Soustředění, nebo rozptyl - na tom se experti neshodnou
Rozdělily je otázky týkající se podoby hrozby. Čtyřicet šest procent čeká, že se nejvyspělejší umělá inteligence do roku 2035 soustředí v rukou dvou až tří dominantních hráčů, 54 procent naopak předpokládá její rozptýlení mezi desítky států a nestátních aktérů - podle CFR jde o skutečnou polarizaci, ne o mírnou převahu jednoho tábora (CFR). Mezi respondenty ve věku 35 až 49 let převažoval názor o soustředění, a to v 61 procentech - možné vysvětlení je, že celou svou kariéru sledují, jak se výpočetní výkon i talenty stahují k hrstce firem, byť sama zpráva CFR tento věkový rozdíl nijak nevysvětluje a zůstává tak spíš otevřenou otázkou než potvrzeným závěrem.
| Co posiluje soustředění | Co posiluje rozptyl |
|---|---|
| Znárodnění špičkové laboratoře pro AI (přes 60 % expertů) | Vydání otevřeného špičkového modelu (přes 65 %) |
| Vážná havárie AI s bezpečnostními dopady (přes 60 %) | Vznik výpočetní koalice zemí globálního Jihu (přes 65 %) |
| Vojenský střet USA a Číny (53 %) | — |
| Závazná mezinárodní smlouva (43 %) | — |
Údaje pocházejí z průzkumu CFR (CFR). Všimněte si asymetrie: tři ze čtyř jevů, které experti označili za faktory soustředění, se mohou odehrát i bez něčí vůle - havárie, válka, převzetí státem -, zatímco oba faktory rozptylu vyžadují vědomé rozhodnutí něco zveřejnit. Už tahle nerovnováha je varováním: k rozptylu je třeba, aby se pro něj někdo rozhodl, kdežto soustředění se může prostě přihodit samo.
Zatímco experti debatují, protivníci už stavějí
Debata o roku 2035 zůstává v rovině teorie. Praxe první poloviny roku 2026 už ne. Bezpečnostní jednotka TrendAI firmy Trend Micro zveřejnila 29. července přehled státem sponzorovaných útoků za první pololetí 2026 a jeho hlavní zjištění zní: umělá inteligence dnes prostupuje víc fázemi útoku - průzkum cíle, vývoj exploitů, úpravy malwaru, pohyb uvnitř sítě - než v kterémkoli předchozím pololetí, které firma sledovala (SecurityBrief Australia s odkazem na TrendAI).
| Aktér | Aktivita s využitím AI, 1. pololetí 2026 |
|---|---|
| Skupiny napojené na Čínu | Pomocí generativní AI zdokonalovaly exploity a postupně vylepšovaly malware; v jednom zdokumentovaném případě AI agent samostatně prováděl průzkum cíle i pohyb uvnitř sítě |
| Skupiny napojené na Rusko (Pawn Storm) | Rok odstartovaly zero-day zranitelností v balíku Office a dál se zaměřují na Ukrajinu i vládní a obranné instituce spojené s válečnou pomocí |
| Skupiny napojené na Severní Koreu | Do svých operací zapojily komerční nástroje AI, včetně kampaně, která zamořila široce používaný softwarový balíček a zasáhla tak i vývojáře, kteří ho dál používají |
| Skupiny napojené na Írán (Earth Vetala a další) | Nově odhalenou zranitelnost Ivanti začaly skenovat během několika dnů od jejího zveřejnění; jiné skupiny napojené na Írán zasahovaly do měřidel palivových nádrží na zařízeních v USA připojených k internetu |
Podle zjištění TrendAI (SecurityBrief Australia). Zpráva dále upozorňuje na posun v technikách útoku, který problém s AI ještě prohlubuje: komunikace mezi napadeným zařízením a řídicím serverem se čím dál častěji skrývá v důvěryhodných cloudových službách, vývojářských tunelech, blockchainu nebo na schránkách typu paste. Vedle klasického pronikání do sítí se šíří i takzvaný ADINT - sledování polohy a zařízení cíle pomocí dat z reklamních aukcí, bez jakéhokoli nasazení malwaru. Podle stejné zprávy navíc obchodní model malware jako služba spolu se sdílenými nástroji mezi skupinami ztěžuje určení pachatele právě ve chvíli, kdy politici nejvíc potřebují vědět, kdo za útokem stojí.
Tchaj-wan: zkouška v ostrém provozu
Pokud průzkum CFR měří obavy a zpráva TrendAI raný stav praxe, pak Tchaj-wan je místo, kde se obojí střetává s reálným cílem. Podle vlastních oficiálních čísel čelí ostrov 2,6 milionu pokusů o kybernetický průnik denně ze strany Číny, mířících na sítě i kritickou infrastrukturu - číslo, které je podle CSIS spíš podhodnocené a navazuje na čínskou kybernetickou aktivitu vůči ostrovu sahající až do konce devadesátých let (CSIS). Argument CSIS je přímý: rychlost, jakou útočné schopnosti rostou díky nejvyspělejším modelům AI, předbíhá tempo obranných opatření, a v případě invaze se počítá s tím, že Čína nasadí kybernetické útoky jako první úder vedle vojenské síly a nátlaku - případně současně zasáhne provázaná odvětví jako energetiku a vodárenství, aby vyvolala řetězové výpadky ještě dřív, než vůbec vyrazí vojska.
Řešení, které CSIS navrhuje, vychází z britského modelu kybernetického štítu postaveného na AI: samostatná detekce a náprava anomálií s minimálním lidským dohledem, síťová architektura, v níž každá připojená síť funguje jako čidlo, a centrální platforma AI, která sdružuje a dál rozesílá data o útocích mezi partnery (CSIS). Pro Tchaj-wan doporučuje formální spolupráci s britským Národním centrem kybernetické bezpečnosti, čerpání z miliardové Iniciativy pro bezpečnostní spolupráci s Tchaj-wanem, společný výzkum s americkou agenturou DARPA a případnou účast v programu Project Glasswing společnosti Anthropic zaměřeném na vyhledávání zranitelností. Výmluvný je finanční detail: prostředky na tento štít, které měly původně jít ze zvláštního tchajwanského obranného rozpočtu, byly zkráceny, takže podle CSIS zůstávají mezinárodní výzkumná partnerství jedinou reálnou cestou, jak štít vůbec postavit. Ostrov nejvíc vystavený propojení AI a kybernetických hrozeb si tak vlastní obranu proti nim zatím nedokáže plně zaplatit sám.
Co to spojuje
Ve prospěch této hypotézy svědčí, že skupiny napojené na Írán a Severní Koreu - státy bez vlastního výpočetního výkonu na úrovni špičkových laboratoří - podle dat TrendAI držely krok s lépe vybavenými čínskými operátory hlavně díky využívání komerčních nástrojů AI a známých zranitelností, které zneužívaly během několika dnů od zveřejnění, nikoli díky vlastnímu vývoji (SecurityBrief Australia). I tábor zastánců rozptylu v průzkumu CFR (54 procent) poukazuje přesně na tento mechanismus: vydání otevřeného špičkového modelu experti označili za jednoznačně nejsilnější hnací sílu rozptylu, s podporou přes 65 procent (CFR) - podle jejich úsudku je tedy rozptyl jednorázové a nevratné rozhodnutí, ne pomalý únik.
Proti hypotéze mluví, že podle téhož průzkumu CFR stále 46 procent expertů čeká soustředění schopností a mezi hlavní faktory k němu vedoucí řadí vojenský konflikt USA a Číny i znárodnění špičkové laboratoře - tedy otevřené projevy státní moci (CFR). Stejným směrem ukazuje i případ Tchaj-wanu: čínský kybernetický tlak na ostrov stojí především na objemu - 2,6 milionu průniků denně -, který se budoval téměř tři desetiletí, a ne na nějaké výhodě z AI, jež by srovnala rozdíl ve zdrojích (CSIS). K této hypotéze je tedy třeba přistupovat spíš zdrženlivě - opírá se o data jediné bezpečnostní firmy za půl roku a o geograficky vychýlený průzkum expertů, postavené proti jediné, byť závažné, studii jednoho případu.
Co sledovat
- Zda v příštích 12 až 18 měsících dojde k závazné dohodě mezi USA a Čínou o umělé inteligenci, nebo naopak k velké a veřejně známé havárii AI - sami respondenti CFR označili právě tyto dva jevy za nejsilnější katalyzátory soudržné správy, každý s podporou přes 70 procent (CFR); pokud k nim nedojde, potvrdí to trend rozpadu.
- Zda se Tchaj-wanu skutečně podaří získat financování a partnerství, která doporučuje CSIS - formální oznámení spolupráce s britským Národním centrem kybernetické bezpečnosti nebo uvolnění prostředků z Iniciativy pro bezpečnostní spolupráci s Tchaj-wanem určených na kybernetickou obranu založenou na AI by byly signálem, že se štít posouvá od návrhu k realizaci (CSIS).
- Další přehled TrendAI za druhé pololetí 2026: zda se průzkum cíle a pohyb v síti řízené umělou inteligencí - zatím zdokumentované jen v jednom čínském případě - stanou běžnou praxí u více státních aktérů, což by byl zatím nejjasnější důkaz, že se ve skutečnosti odehrává spíš scénář rozptylu než soustředění.
