Indie oficiálně otevřela kampaň za nestálé křeslo v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů na období 2028-2029. Informoval o tom server NDTV. Kandidatura nese označení SHANTI – v hindštině slovo pro mír – a míří přímo na rozvojové země. Dillí ji podle serveru PGurus pojímá jako vizi globálního Jihu.
Kampaň spustil ministr zahraničních věcí S. Džajšankar a využil ji k prosazování toho, co list The Tribune popisuje jako agendu globálního Jihu. Indii přitom staví do role mluvčího rozvojových zemí, nikoli jen jednoho z uchazečů.
O co se vlastně soutěží
V sázce je nestálé křeslo. Rada bezpečnosti má patnáct členů: pět stálých s právem veta a deset nestálých, které na dvouletá období volí Valné shromáždění a rozděluje je mezi regionální skupiny. Nestálý člen hlasuje o rezolucích a může Radě v rámci rotace předsedat, veto ale nemá. Právě o období 2028-2029 nyní Indie usiluje.
Zvolení není jen otázkou podpory. Uchazeči o sporná křesla ve Valném shromáždění zpravidla potřebují dvoutřetinovou většinu přítomných a hlasujících členů. Tato matematika vysvětluje, proč má orientace na globální Jih praktický smysl: rozvojový svět tvoří ve Valném shromáždění nejpočetnější blok hlasů, a kandidatura mířená na tento blok je zároveň kandidaturou mířenou na voliče, kteří rozhodnou o výsledku.
Diplomacie na druhé koleji
Souběžně se zahájením kampaně se Džajšankar sešel s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, s nímž probíral Blízký východ a ukrajinskou krizi. Uvádí to zpráva NDTV. Spojení obou kroků je výmluvné: kandidatura se nepředstavuje jako abstraktní nárok na prestiž, nýbrž na pozadí dvou témat, jež nyní agendě Rady dominují.
Hypotéza: spustit kandidaturu při téže návštěvě, na niž připadla jednání o Ukrajině a Blízkém východě, je záměrnou ukázkou toho, že Indie hodlá být na nejtěžších otázkách Rady aktivním hráčem, a nikoli jen pasivním držitelem rotujícího křesla. Nasvědčuje tomu, že prameny kladou start kampaně i schůzku s Guterresem do jednoho a téhož jednání na půdě OSN a že značka SHANTI staví do popředí mír jako sjednocující motiv. Proti tomu hovoří fakt, že zdroje nezachycují, co Indie ke kterémukoli z obou konfliktů řekla. Z dostupných materiálů tedy nelze vyvodit obsah jakéhokoli indického postoje k Ukrajině či Gaze – souvislost je zde daná načasováním a rámováním, nikoli deklarovanou politikou.
Proč na tom záleží
Nestálé křeslo dává svému držiteli na dva roky hlas o závazných rezolucích Rady bezpečnosti a řečnickou tribunu – tedy reálný vliv na sankce, mandáty mírových misí i krizová prohlášení, a to i bez práva veta. Indie taková křesla v minulosti už zastávala a dlouhodobě argumentuje, že stálé uspořádání Rady, dané rokem 1945, neodpovídá dnešnímu světu. Kampaň postavená vysloveně na globálním Jihu naznačuje, že Dillí chce, aby období 2028-2029 sloužilo zároveň jako nárok mluvit za rozvojový svět v nejužším kruhu OSN – a v širším smyslu jako doklad jeho argumentu, že Rada potřebuje reformu.
Na co si dát pozor
- Zda o totéž období nezačnou usilovat i další státy z indické regionální skupiny, což by ze samozřejmého schválení udělalo skutečnou volbu.
- Jak Indie sladí svou orientaci na globální Jih se svým samostatným a dlouhodobým požadavkem na stálé křeslo v Radě – jde o dvě odlišné roviny, které mohou mířit různým směrem.
- Zda se rámec SHANTI naplní konkrétními postoji k Ukrajině a Blízkému východu, tedy ke dvěma tématům, jež zdroje s tímto startem spojují.
Zatím zdroje potvrzují start kampaně, rámec SHANTI zaměřený na globální Jih a schůzku s Guterresem. Jaký bude obsah kampaně a jak ji přijmou zhruba dvě třetiny členů OSN, které si Indie musí nakonec získat, se teprve ukáže.